Společnost Johnson & Johnson (JNJ) se řadí do exkluzivního klubu takzvaných dividendových králů. Tento prestižní titul si vysloužila díky ohromující sérii 64 let po sobě jdoucích každoročních nárůstů dividendy. V rámci celého zdravotnického sektoru se jedná o absolutně nejdelší nepřerušenou šňůru.
Během této úctyhodné více než šesti dekád trvající historie musela firma čelit mnoha extrémně náročným tržním i provozním prostředím. Přesto nikdy neuhla ze svého kurzu odměňování akcionářů. Pokud současní investoři pátrají po výnosu, na který se mohou s naprostou jistotou spolehnout v dlouhodobém horizontu, tento zdravotnický gigant by neměl uniknout jejich pozornosti.
Status dividendového krále nevzniká pouhou shodou náhod. Vyžaduje mimořádně silný obchodní model, který dokáže management bezchybně realizovat v obdobích ekonomického boomu i během hlubokých krizí. Skutečná síla jakéhokoliv podniku se totiž naplno projeví až ve chvíli, kdy je podrobena těžkým zkouškám.
Zřejmě nejznámější veřejný test odolnosti zažila firma na počátku osmdesátých let. Tehdy došlo k fatální manipulaci s baleními oblíbeného léku Tylenol, což vedlo k tragickým úmrtím spotřebitelů. Vedení podniku však zareagovalo nevídaně rychle a transparentně, čímž dokázalo tuto klíčovou a prominentní značku zachránit před úplným zničením.
V nedávné době se společnost musela vypořádat s dalšími závažnými právními spory, tentokrát v souvislosti s mastkovým pudrem, který v minulosti vyráběla. K této výzvě vedení přistoupilo odlišně a rozhodlo se aktivně bránit proti vznášeným nárokům spotřebitelů. Co se však tváří v tvář těmto nepřízním osudu absolutně nezměnilo, je směr a spolehlivost dividendové politiky.
Nedávno prošel tento nadnárodní gigant zásadní strategickou transformací. Po úspěšném oddělení své divize spotřebního zboží se nyní plně koncentruje na farmaceutický průmysl a vývoj zdravotnických prostředků. V obou těchto vysoce specializovaných segmentech si udržuje dominantní a mimořádně respektované postavení.
Klíčovým faktorem, který činí tento byznys tak atraktivním, je samotná povaha zdravotní péče. V těchto sektorech nejsou nákupy volitelnou položkou. Pacienti ani nemocnice nemohou jednoduše odložit nezbytné výdaje na léčbu či lékařské přístroje, protože takové zdržení by mohlo mít skutečně fatální následky.
Tato inherentní necyklická povaha poptávky znamená, že si společnost vybudovala extrémně silné a stabilní jádro svého podnikání. I když spotřebitelé omezí výdaje za zbytné položky, léky a život zachraňující technologie budou nakupovat i nadále bez ohledu na ekonomický cyklus.
Zúžení zaměření výhradně na zdravotnický sektor navíc podniku umožňuje efektivněji alokovat kapitál do výzkumu a vývoje. Tím si zajišťuje neustálý přísun inovací, které jsou v tomto odvětví klíčové pro udržení dlouhodobé konkurenční výhody a tržních podílů.
Výsledkem je struktura, která je z hlediska fundamentální odolnosti pravděpodobně ještě silnější než v krizovém roce 1982. Zdravotnický gigant tak i nadále štědře odměňuje ty investory, kteří s ním zůstávají v dobách prosperity i během ekonomických turbulencí.
Největší výtkou, kterou by současní investoři mohli vůči těmto akciím vznést, je bezesporu jejich aktuální ocenění. Klíčové valuační ukazatele, jako jsou poměry ceny k tržbám, ceny k zisku a ceny k účetní hodnotě, se momentálně nacházejí nad svými pětiletými průměry. Striktní hodnotoví investoři se tak pravděpodobně poohlédnou po jiných příležitostech.
Nicméně současný dividendový výnos na úrovni 2,3 % představuje více než dvojnásobek průměrného výnosu, který aktuálně nabízí široký index S&P 500 (^GSPC) . Tento výnos navíc suverénně překonává i průměr samotného zdravotnického sektoru, který se pohybuje pouze kolem hranice 1,7 %.
Finanční stabilita podniku je podložena mimořádně zdravými metrikami. Výplatní poměr dividendy se drží na rozumné úrovni zhruba 60 %, což plně koresponduje s historickými standardy firmy. Poměr dluhu k vlastnímu kapitálu činí přibližně 0,7násobek, což je snadno zvladatelná úroveň.
Tato úroveň zadlužení nepředstavuje žádný důvod k obavám, obzvláště s přihlédnutím k faktu, že společnost pokrývá své úrokové náklady patnáctinásobně. Současná dividenda tak z dnešního pohledu není vystavena absolutně žádnému riziku snižování či pozastavení.
Ochota zaplatit prémiovou cenu za špičkově řízeného dividendového krále se může bohatě vyplatit. Obzvláště to platí pro investory zaměřené na pasivní příjem, kteří mají obavy z aktuálně vysoce naceněného trhu, jenž se obchoduje poblíž historických maxim navzdory četným geopolitickým konfliktům a přetrvávající inflaci.
Případný příchod hospodářské recese by vzhledem k dnešnímu politickému a ekonomickému pozadí nebyl vůbec překvapivý. Dlouhodobý úspěch zde však nestojí na raketovém růstu. Tržby firmy za uplynulou dekádu rostly anualizovaným tempem 3 %, zatímco zisky stoupaly zhruba o 7 %. Dividenda ve stejném období rostla anualizovaně o 6 %, čímž bezpečně překonala dlouhodobou inflaci. Pro ty, kteří hledají neprůstřelný bezpečný přístav, může být tato spolehlivá investiční „želva“ tou vůbec nejlepší volbou.
