Globální akciové trhy ve středu výrazně oslabily pod tlakem kombinace geopolitického napětí mezi USA a Íránem, vývoje inflace ve Spojených státech a pokračujícího výprodeje v technologickém sektoru.
Sentiment byl navíc ovlivněn růstem cen ropy a rostoucí nejistotou ohledně dalšího vývoje měnové politiky.
Hlavním zdrojem nejistoty bylo eskalující napětí mezi Spojenými státy a Íránem, které se promítlo do širší averze k riziku na finančních trzích. Investoři reagovali na další vojenské akce a vyostřenou rétoriku, která naznačuje pokračování konfliktu bez jasného blízkého řešení.
Napětí v oblasti Blízkého východu má přímý dopad především na energetické trhy. Cena ropy Brent vzrostla o 2,4 % na 93,64 USD za barel, což odráží obavy z omezení dodávek a narušení klíčových logistických tras. Zvláštní pozornost je věnována Hormuzskému průlivu, který je strategicky zásadní pro globální obchod s ropou. Jeho omezená průchodnost zvyšuje tlak na ceny energií a tím i na celkovou inflaci.
Růst cen ropy je v tomto kontextu vnímán jako klíčový proinflační faktor, který může ovlivnit nejen spotřebitelské ceny, ale i očekávání ohledně dalšího postupu centrálních bank. Trhy tak reagují nejen na samotný konflikt, ale i na jeho sekundární ekonomické dopady.
Dalším zásadním faktorem byl zveřejněný vývoj spotřebitelských cen ve Spojených státech. Index CPI ukázal meziroční růst o 4,2 % a meziměsíční nárůst o 0,5 %, což odpovídalo očekáváním trhu. Jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní položky jako energie a potraviny, vzrostla o 2,9 % meziročně a o 0,2 % meziměsíčně.
Výrazným faktorem byl právě energetický segment. Ceny energií vzrostly meziročně o 23,5 %, zatímco benzín zdražil o 40,5 %, což představuje nejvyšší hodnoty od roku 2022. Tyto položky měly zásadní vliv na celkový růst inflace, zatímco ostatní složky cenového koše vykazovaly mírnější vývoj.
Trhy zároveň reagovaly na skutečnost, že jádrová inflace nevykázala dramatické zrychlení. To vedlo k mírnému snížení očekávání ohledně možného dalšího zvyšování úrokových sazeb a naopak k drobnému nárůstu pravděpodobnosti budoucího snížení sazeb. Podle tržních indikací se tak posunula očekávání směrem k uvolněnější politice, i když inflace zůstává nad cílem centrální banky.
Přesto panuje mezi investory názor, že návrat inflace k dvouprocentnímu cíli bude pomalý proces. Růst cen energií, ale i další strukturální faktory, jako jsou tarify nebo náklady na zdravotní péči a potraviny, nadále udržují inflační tlaky ve vyšších hladinách.
Zatímco makroekonomické faktory ovlivňovaly celkový sentiment, hlavní tlak na akciové indexy přišel z technologického sektoru. Index polovodičů Philadelphia Semiconductor Index (SOX) klesl o 3,6 % a navázal tak na předchozí volatilní obchodní seance, které zahrnovaly i výrazné jednodenní propady.
Výprodej zasáhl především velké hráče v oblasti čipů a AI. Akcie společností Nvidia (NVDA) , Micron Technology (MU) , Intel (INTC) , Qualcomm (QCOM) , Arm Holdings (ARM) a Marvell Technology (MRVL) patřily mezi nejvíce oslabující tituly. Tento tlak souvisí s kombinací faktorů, včetně obav z přehřátí růstu v oblasti AI a zvyšujících se kapitálových nákladů technologických firem.
Výsledková sezóna v technologickém sektoru navíc přidává další vrstvu nejistoty. Pozornost investorů se soustředí například na výsledky společnosti Oracle (ORCL) , které mohou naznačit, zda současná investiční euforie kolem AI má pevné fundamentální základy.
Výrazný pokles zaznamenala také společnost Super Micro Computer (SMCI) , jejíž akcie odepsaly téměř 28 % po oznámení plánu na emisi akcií v hodnotě 7 miliard USD. Tyto prostředky mají být použity na financování nákupu nového hardwaru, což vyvolalo obavy z rozředění hodnoty pro stávající akcionáře.
Tlak se neomezil pouze na technologický sektor. Slabší výkon zaznamenaly i firmy z oblasti logistiky a dopravy. Společnosti Knight-Swift Transportation (KNX) , J.B. Hunt Transport Services (JBHT) a FedEx (FDX) oslabily v reakci na oznámení nové přepravní služby společnosti Amazon, která vstupuje do segmentu méně než kamionové přepravy. Tento krok zvyšuje konkurenční tlak v odvětví a vyvolává obavy z dalšího cenového tlaku na logistické společnosti.
Celkově se trhy nacházejí v prostředí zvýšené nejistoty, kde se současně prolínají geopolitická rizika, inflační tlaky a korekce v technologickém sektoru. Investoři reagují především na růst volatility a přehodnocují očekávání ohledně dalšího vývoje úrokových sazeb i růstu ziskovosti firem.
