Akcie vesmírného gigantu zahájily svůj první plnohodnotný obchodní den na veřejných trzích s ohromující dynamikou. Během pondělní seance si připsaly dalších šest procent, čímž plynule navázaly na bezprecedentní úspěch z konce minulého týdne. Tento krok následoval bezprostředně po historickém primárním úpisu akcií (IPO), který se nesmazatelně zapsal do dějin jako vůbec největší událost svého druhu na finančních trzích.
Investoři na technologické burze Nasdaq, Inc. (NDAQ) projevili o titul enormní zájem již během pátečního debutu. Akcie tehdy vystřelily vzhůru o masivních 19 procent a první obchodní týden uzavřely na hodnotě 161 dolarů za kus. Původní upisovací cena přitom byla stanovena na 135 dolarů, což samo o sobě indikovalo mimořádně silnou poptávku ze strany institucionálních i retailových hráčů z celého světa.
Tento strmý cenový nárůst katapultoval tržní kapitalizaci společnosti vysoko nad magickou hranici dvou bilionů dolarů. Takto astronomická valuace okamžitě vyvolala na Wall Street vášnivé debaty o tom, zda jsou současná očekávání trhu udržitelná. Investoři v podstatě naceňují nejen současné technologie, ale především příslib absolutní dominance v budoucí vesmírné ekonomice a revoluci v globální konektivitě.
Generální ředitel Elon Musk se snaží obhájit dvoubilionovou cenovku extrémně smělými finančními výhledy. Během neděle na své sociální síti X sebevědomě prohlásil, že by společnost mohla do roku 2030 dosáhnout tržeb blížících se hranici jednoho bilionu dolarů. V navazujícím příspěvku pak Musk dodal, že by byl upřímně překvapen, kdyby v roce 2031 celkové příjmy tuto bilionovou metu s jistotou nepřekonaly.
Propast mezi těmito sliby a současnou realitou je však značná. V roce 2025 vykázala společnost tržby ve výši 18,7 miliardy dolarů, což je sice úctyhodné číslo, ale k bilionovým cílům má stále velmi daleko. Mnohem varovnějším signálem pro konzervativnější investory je skutečnost, že firma ve stejném roce vygenerovala čistou ztrátu blížící se pěti miliardám dolarů.
Tato masivní ztráta je přímým důsledkem extrémní kapitálové náročnosti celého byznys modelu. Společnost neprovozuje pouze flotilu znovupoužitelných raket a satelitní internetovou síť Starlink, ale v únoru navíc fúzovala s Muskovým startupem zaměřeným na umělou inteligenci, xAI. Kapitálové výdaje za první tři měsíce roku 2025 dosáhly závratných 10,1 miliardy dolarů.
Ve srovnání se 4,1 miliardami dolarů ve stejném období předchozího roku jde o drastický nárůst. Drtivá většina těchto nových prostředků přitom směřovala právě do rozvoje infrastruktury pro umělou inteligenci. Paulina Roszkowska, odbornice na finance z Bayes Business School, v této souvislosti pro CNBC uvedla, že firma rozdala obrovské množství slibů, které se však jednoho dne budou muset přetavit ve skutečné peněžní toky.
Podle Roszkowské dluží management investorům mnohem více než jen vzletná slova, zvláště když od nich požaduje kapitálové injekce v řádu 70 až 80 miliard dolarů. Kritizovala rovněž samotný prospekt k IPO, ve kterém podle ní zcela chybí detailní informace o řízení rizik a korporátní struktuře, což vyvolává oprávněné otázky, na čem jsou vlastně tyto grandiózní vize reálně postaveny.
Analytická obec se v pohledu na budoucí vývoj akcií dramaticky rozchází. Výzkumná společnost CFRA zahájila pokrytí titulu s nekompromisním doporučením k prodeji a dvanáctiměsíční cílovou cenou 115 dolarů. To by z páteční zavírací ceny představovalo strmý propad o téměř 29 procent. Své skeptické stanovisko analytici opírají o přehnaná valuační očekávání a obrovskou spotřebu hotovosti.
Podobně medvědí pohled sdílí i Nicolas Owens, analytik společnosti Morningstar, Inc. (MORN) . Ten ve své zprávě z počátku června označil akcie za jednoznačně nadhodnocené a vnitřní hodnotu podniku odhadl na pouhých 63 dolarů za akcii. Tato propastná odchylka od tržní ceny ukazuje, jak obtížné je aplikovat tradiční oceňovací modely na společnost s takto unikátním profilem.
Na opačném konci názorového spektra stojí experti z NewStreet Research, kteří titul začali pokrývat s velmi optimistickou cílovou cenou 165 dolarů. James Ratzer, partner a vedoucí analytik této společnosti, upozorňuje, že k ospravedlnění současné valuace musí investoři zcela změnit své časové horizonty. Podle něj je nutné na tento byznys nahlížet optikou 20 až 25 let, což z něj činí mnohem dlouhodobější akciový příběh, než je na trhu běžné.
Ratzer zdůrazňuje, že firma má v oblasti startů nosných raket před svou konkurencí minimálně desetiletý náskok. Veškeré ambiciózní plány, ať už jde o přímé propojení satelitů Starlink s mobilními telefony, nebo o budování takzvaných orbitálních datových center pro umělou inteligenci, naprosto závisí na úspěšnosti letů na oběžnou dráhu.
Právě v této fundamentální disciplíně drží Muskova firma drtivou výhodu. Klíčem k budoucí dominanci má být nosná raketa nejnovější generace s názvem Starship. Její bezkonkurenční kapacita pro vynášení obrovského množství nákladu na orbitu představuje podle Ratzera strategickou výhodu, kterou nelze snadno dohnat. Analytik predikuje, že jen v následujících čtyřech až pěti letech bude Musk kontrolovat ohromujících 90 až 95 procent veškeré světové kapacity pro starty do vesmíru.
