Ruská federace otevřeně obvinila Spojené státy americké z toho, že zcela rezignovaly na snahy zprostředkovat konec války na Ukrajině. Tento ostrý diplomatický obrat přichází v momentě, kdy se zdá, že Donald Trump opět mění svůj geopolitický postoj a znatelně se přiklání k výraznější podpoře Kyjeva.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Washington podle všeho nenávratně ustupuje z role objektivního mediátora v probíhajícím konfliktu. Podle jeho slov americká administrativa zcela zapomněla na Trumpova loňská vyjádření, která se tehdy opatrně blížila k pozicím prosazovaným Moskvou.
Místo toho byl Donald Trump během nedávného summitu zemí G7 podle zdrojů obeznámených s průběhem soukromých jednání doslova ohromen a nadšen z nedávné kampaně ukrajinských útoků. Tyto strategické údery zasáhly cíle hluboko na ruském území a vyvolaly v Kremlu značné znepokojení.
Během zmíněného summitu navíc americký prezident souhlasil s nutností zpřísnit sankce uvalené na ruský energetický sektor. Samotné ukrajinské útoky, které od té doby ještě zintenzivněly a zasáhly vojenské cíle v okolí Moskvy i nedalekou ropnou rafinérii, se opírají o klíčovou podporu amerických zpravodajských služeb.
Západní spojenci přitom neustále naléhají na Washington, aby v poskytování těchto strategických informací pokračoval. Lavrovovy komentáře jsou dosud nejjasnějším signálem rostoucí ruské frustrace z toho, že Spojené státy nepomohly ukončit vleklou invazi za podmínek výhodných pro Moskvu.
Na moskevské konferenci o zahraniční politice Lavrov zdůraznil, že se Rusko nyní plně soustředí na dosažení všech cílů své invaze. Tento nekompromisní postoj odůvodnil tím, že veškeré naděje na to, že by Spojené státy mohly fungovat jako čestný a nestranný zprostředkovatel, se již dávno zhroutily.
Ještě letos v březnu se američtí představitelé zpravodajských služeb domnívali, že Rusko má na frontě jasně navrch. V posledních měsících však evropští diplomaté zaznamenali zásadní posun v americkém vnímání celé situace a opuštění teze o nevyhnutelném ruském vítězství.
Američtí představitelé již podle všeho nejsou přesvědčeni, že Moskva směřuje k triumfu. Během slyšení v Senátu ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že ruské síly s jistotou nedosáhnou cílů, které si vytyčily hned první den, a možná nebudou vojensky schopny dosáhnout ani těch ústupků, které nyní požadují u jednacího stolu.
Vysoce postavení představitelé ukrajinské administrativy vidí jasné náznaky, že se Trump postupně otevírá silnější podpoře Kyjeva. Existuje tak reálná šance, že by mohl být ochotnější vyvinout na Rusko drtivý tlak, aby válku konečně ukončilo.
Kyjevští představitelé však zůstávají skeptičtí ohledně toho, zda americký prezident své záměry skutečně dotáhne do konce. Upozorňují na jeho dřívější nesplněné sliby a na historii jeho lichotivých výroků na adresu Vladimira Putina, které v minulosti vyvolávaly značné obavy.
Přesto po nedávných setkáních mezi Volodymyrem Zelenským, Donaldem Trumpem a dalšími světovými lídry zavládl v Kyjevě opatrný optimismus. Podařilo se totiž dosáhnout hmatatelného pokroku v otázce záchytných střel pro systémy Patriot a licencování západních zbraní.
Během pracovní večeře ve francouzském letovisku Évian-les-Bains Trump Zelenskému sdělil, že je ohromen ukrajinskými vojenskými výsledky. Podle ukrajinských zdrojů nyní existují veškeré technické kapacity pro zahájení produkce vyspělých střel, avšak klíčový je osobní souhlas prezidenta Trumpa, který plánuje požádat americké zbrojařské firmy o zavedení licencované výroby přímo v Evropě a na Ukrajině.
Vladimir Putin se v minulosti opakovaně snažil narušit úsilí Ukrajiny a Evropské unie o ovlivnění Trumpa tím, že mu telefonoval v předvečer důležitých spojeneckých summitů. Nedávný hovor od ruského prezidenta, který proběhl na Trumpovy narozeniny jen několik dní před summitem G7, však měl podle všeho jen naprosto minimální efekt.
Na samotném summitu Trump prohlásil, že by Rusko mělo přistoupit na dohodu. Poukázal na obrovské ztráty na životech a zmínil odhad, že měsíčně na obou stranách umírá zhruba pětadvacet tisíc vojáků. Evropské metropole tohoto zjevného posunu v Trumpově pohledu okamžitě využily k prosazování zvýšené podpory Kyjeva.
Podle vysoce postaveného vojenského představitele NATO může Ukrajina, pokud je řádně a kontinuálně zásobována, generovat skutečné operační výsledky. Zkušenosti z bojiště jasně ukazují, že ruské obranné linie rozhodně nejsou neproniknutelné.
Moskva se navíc těžce potýká s ukrajinským technologickým pokrokem. Inovativní zbraňové systémy pomáhají zpomalovat ruské síly na frontě a zároveň způsobují rozsáhlé škody na kritické infrastruktuře stovky kilometrů hluboko na ruském území.
Ruská federace sice nadále formálně podporovala mírový proces vedený Spojenými státy, ten však od konce února a vypuknutí války na Blízkém východě uvázl na mrtvém bodě. Zahraničněpolitický mluvčí Kremlu Jurij Ušakov uvedl, že Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff a jeho zeť Jared Kushner jsou očekáváni v Moskvě hned poté, co Washington uzavře rámcovou mírovou dohodu s Íránem.
Zákulisní realita je však mnohem složitější a frustrace Ruska vůči Spojeným státům se hromadí již od loňského léta. Moskva měla pocit, že Witkoff špatně interpretoval její pozici před srpnovým setkáním na Aljašce, které nakonec skončilo ostrými spory.
Trumpův nevyzpytatelný přístup a neortodoxní diplomacie jeho poradců vedly k tomu, že Rusko ztratilo víru v Trumpovu schopnost zajistit maximalistické cíle invaze. Lavrov dokonce v narážce na tyto události naznačil, že aljašská schůzka mohla být ze strany Západu jen promyšlenou zdržovací taktikou pro další nerušené vyzbrojování kyjevského režimu.
