Nový předseda americké centrální banky Kevin Warsh naznačuje odlišný styl řízení měnové politiky než jeho předchůdci.
Místo pravidelného naznačování budoucích kroků chce podle svých vyjádření, aby investoři věnovali mnohem větší pozornost samotnému vývoji ekonomiky. Právě příchozí makroekonomická data mají být hlavním vodítkem při odhadování dalších rozhodnutí americké centrální banky.
Warsh svůj postoj zopakoval během vystoupení na setkání centrálních bankéřů v Portugalsku. Znovu odmítl poskytovat takzvanou forward guidance, tedy předběžné signály o budoucím směřování úrokových sazeb, které byly v minulých letech běžnou součástí komunikace Federálního rezervního systému.
Podle jeho názoru by trhy neměly spoléhat na slovní komentáře představitelů centrální banky, ale měly by se soustředit především na vývoj inflace, ekonomické aktivity a dalších klíčových ukazatelů.
Forward guidance se v minulosti stala důležitým nástrojem centrálních bank. Jejím cílem bylo připravit finanční trhy na možné změny měnové politiky a snížit riziko prudkých výkyvů po oznámení rozhodnutí o úrokových sazbách.
Kevin Warsh ale zastává odlišný názor. Podle něj by Federální rezervní systém neměl dopředu naznačovat, jak bude postupovat na příštích zasedáních. Takový přístup podle něj může odvádět pozornost od skutečného stavu ekonomiky.
Stejný postoj zazněl také od prezidentky Christine Lagarde, která uvedla, že jednou z jejích největších lítostí bylo, když se cítila být vázána dříve poskytnutou forward guidance namísto rozhodování podle aktuální ekonomické situace.
Warsh s tímto pohledem otevřeně souhlasil a uvedl, že by její odpověď sám neformuloval lépe.
Během diskuse zároveň odmítl komentovat, zda považuje zvýšenou inflaci ve Spojených státech související s konfliktem s Íránem za dočasný jev. Zdůraznil pouze, že Federální rezervní systém bude znovu zasedat přibližně za čtyři týdny a rozhodnutí přijme až na základě tehdy dostupných dat.
Kevin Warsh převzal vedení Fedu v květnu poté, co jej na tuto funkci nominoval prezident Donald Trump. Již dříve působil jako člen Rady guvernérů Federálního rezervního systému během globální finanční krize v letech 2008 a 2009.
Od svého nástupu opakovaně zdůrazňuje, že centrální banka by měla vystupovat střídměji a omezit množství veřejných komentářů. Podle jeho názoru příliš častá vyjádření představitelů Fedu mohou investory spíše mást než jim pomáhat.
Jeho první významné měnověpolitické zasedání v červnu překvapilo část finančních trhů poměrně razantním postojem vůči inflaci. Warsh tehdy neposkytl žádný náznak možného snižování úrokových sazeb a místo toho zdůraznil závazek obnovit cenovou stabilitu.
Stejnou pozici zopakoval i nyní. Uvedl, že Fed hodlá splnit svůj cíl cenové stability a připomněl, že inflace se již pět let pohybuje nad 2% cílem americké centrální banky.
Jeho vyjádření naznačují, že současné vedení Fedu nechce vytvářet očekávání ohledně konkrétního načasování změn úrokových sazeb a bude postupovat podle aktuálních ekonomických údajů.
Warsh se během vystoupení dotkl také rychlého rozvoje umělé inteligence. Podle něj bude mít tento technologický trend významné dopady také na měnovou politiku.
V krátkodobém horizontu může vysoká poptávka po paměťových čipech a dalších technologických produktech přispívat k růstu cen a vytvářet dodatečné inflační tlaky.
Současně ale připustil, že v delším období může umělá inteligence zvýšit produktivitu podniků i zaměstnanců. Vyšší produktivita by následně mohla přispět ke zmírnění inflačních tlaků v ekonomice.
Warsh uvedl, že pokud budou výsledky z posledních čtvrtletí pokračovat, existují důvody k opatrnému optimismu ohledně dlouhodobého přínosu umělé inteligence.
Vedle měnové politiky zdůraznil také nezávislost Federálního rezervního systému. Na otázku, zda je připraven rozhodovat nezávisle na prezidentovi Trumpovi, odpověděl, že americká centrální banka zůstane nezávislou institucí a na tomto principu se nic nemění.
Nový šéf Fedu tak vysílá finančním trhům jasný signál. Namísto hledání skrytých indicií v projevech centrálních bankéřů by se investoři měli více soustředit na ekonomická data, která budou podle jeho slov hlavním faktorem při budoucích rozhodnutích o úrokových sazbách. Přístup Fedu se tak může stát méně předvídatelným z pohledu komunikace, zároveň ale více navázaným na skutečný vývoj americké ekonomiky.
