Společnost Meta Platforms (META) se v současnosti řadí mezi vůbec nejagresivnější hráče v probíhajících závodech o dominanci na poli umělé inteligence. Technologický gigant neváhá do této perspektivní oblasti směřovat astronomické částky. Očekává se, že jeho celkové kapitálové výdaje do roku 2026 dosáhnou ohromujícího rozmezí 125 až 145 miliard dolarů, což je suma, která v historii technologického sektoru jen stěží hledá srovnání.
Pokud se podíváme na střední hodnotu tohoto odhadu, představuje to masivní, 58% nárůst oproti číslům z loňského roku. Takto strmý růst nákladů přirozeně vyvolává na Wall Street řadu palčivých otázek. Investoři mají pádný důvod ke skepsi ohledně toho, zda se tyto bezprecedentní investice skutečně v dohledné době přetaví ve smysluplnou finanční návratnost a posílení tržní pozice.
Pochybnosti trhu navíc překvapivě přiživil sám generální ředitel Mark Zuckerberg. Během interního setkání se zaměstnanci, které se uskutečnilo počátkem července, otevřeně přiznal, že sázky společnosti na umělou inteligenci „zatím nepřinesly očekávané ovoce“. Informaci o tomto upřímném prohlášení následně přinesla agentura Reuters, což okamžitě rezonovalo napříč celou investiční komunitou.
Reakce akciového trhu na sebe nenechala dlouho čekat. Cenné papíry této sociální sítě se v daný den propadly o 5 %. Přesto je důležité vnímat širší kontext, neboť i přes tento krátkodobý výkyv si akcie za první polovinu července připsaly úctyhodný růst o devatenáct procent. Zuckerberg, jehož čisté jmění se aktuálně pohybuje na úrovni 231 miliard dolarů, tak čelí nelehkému úkolu přesvědčit trhy o správnosti svého vizionářského směřování.
Meta přitom patřila mezi první velké technologické korporace, které se plně oddaly vizi budoucnosti poháněné umělou inteligencí. Začátkem letošního roku firma přistoupila k radikálním krokům, když propustila osm tisíc zaměstnanců, což odpovídalo deseti procentům její celkové pracovní síly. Tento bolestivý krok byl součástí širší restrukturalizace, jejímž cílem bylo zefektivnit provoz a uvolnit zdroje pro nové priority.
Souběžně s tímto snižováním stavů společnost přesunula přibližně sedm tisíc pracovníků do nově vytvořených pozic, které jsou zaměřeny výhradně na vývoj a implementaci umělé inteligence. Jedním z hlavních cílů této rozsáhlé transformace bylo vyvinout a nasadit inteligentní agenty napříč celou organizací. Tato ambiciózní iniciativa však podle dostupných zpráv zatím zdaleka nenaplnila původní očekávání nejvyššího vedení.
Ačkoli Zuckerberg během interního projevu zdůraznil, že by v nadcházejících měsících mělo dojít k výraznému pokroku, okamžitá negativní reakce ceny akcií jasně ukázala, že investoři jeho optimismus nesdílejí. Trhy jsou v současném napjatém makroekonomickém prostředí mnohem méně tolerantní k příslibům vzdálené budoucnosti a vyžadují hmatatelné výsledky bez zbytečných odkladů.
Pomalý postup v oblasti umělé inteligence navíc u mnoha akcionářů vyvolává nepříjemné vzpomínky na konec roku 2021. Právě tehdy společnost změnila svůj název z původního Facebooku na Meta Platforms a představila vizi, podle níž měl metaverzum zcela nahradit mobilní internet. Tento strategický obrat však firma od té doby musela výrazně omezit, neboť se ukázal jako příliš předčasný a technologicky nedozrálý pro masové přijetí.
Investoři rozhodně nejsou nadšeni z dosavadních finančních výsledků divize Reality Labs, která má vývoj virtuálních světů na starosti. Očekává se, že tento segment vykáže za pětileté období od začátku roku 2021 do konce roku 2025 kumulativní provozní ztrátu ve výši 77 miliard dolarů. Přesto je tato astronomická částka stále jen drobným zlomkem v porovnání s prostředky, které jsou nyní alokovány do rozvoje algoritmů a jazykových modelů.
Navzdory současné nervozitě na trzích dává Zuckerbergův riskantní krok z dlouhodobého strategického hlediska obrovský smysl. Meta disponuje prvotřídní reklamní platformou a neuvěřitelnou uživatelskou základnou, která čítá 3,56 miliardy denně aktivních uživatelů napříč celou rodinou jejích aplikací. Cílem společnosti není pouze využít umělou inteligenci ke zvýšení zapojení publika a maximalizaci příjmů z reklamy.
Firma má mnohem hlubší a dalekosáhlejší ambice. Chce přinést osobní superinteligenci doslova každému jednotlivci na světě. Tím se její pozice zásadně liší od konkurenčních poskytovatelů cloudové infrastruktury, kteří své obrovské výpočetní kapacity prodávají primárně firemním klientům a nadnárodním korporacím. Meta chce vést tuto technologickou revoluci přímo z pohledu koncového spotřebitele.
Zuckerbergovy komentáře o pomalém pokroku však nesou tři zásadní důsledky pro širší sekulární trend umělé inteligence. Zaprvé se jasně ukazuje, že je v současnosti téměř nemožné přesně měřit rané výsledky a návratnost implementace těchto technologií, a to i pro tak dominantní a datově bohatý podnik, jakým Meta bezesporu je.
Zadruhé, populární obavy z toho, že by inteligentní agenti v dohledné době masivně nahrazovali lidská pracovní místa, se v tuto chvíli zdají být značně přehnané. Samotný vývoj naráží na nečekané technologické a implementační limity, které zpomalují plošné nasazení v praxi. Transformace pracovního trhu tak bude pravděpodobně probíhat mnohem pozvolněji, než mnozí analytici původně předpovídali.
A konečně zatřetí, nikdo v současnosti nemá sebemenší tušení, jaká bude konečná finanční odměna za tyto bezprecedentní výdaje napříč technologickým sektorem. Závod o dominanci v umělé inteligenci tak prozatím zůstává během na extrémně dlouhou trať, kde vítězové nejsou zdaleka určeni a skutečná hodnota inovací se ukáže až v následujících letech.
