Rozhodnutí Fedu tentokrát není předem jasné.
Wall Street si během posledních let zvykla, že výsledek zasedání americké centrální banky bývá do značné míry známý ještě před jeho oficiálním oznámením. Představitelé Federálního rezervního systému obvykle prostřednictvím veřejných vystoupení postupně připravovali finanční trhy na ponechání sazeb, jejich zvýšení nebo snížení. Po nástupu Kevina Warshe do čela Fedu se ale tato praxe změnila a investoři nyní musejí pracovat s výrazně vyšší nejistotou.
Warsh se během svého vystoupení před Kongresem vyjadřoval ostře k inflaci, současně však neposkytl jednoznačný signál, zda na červencovém zasedání podpoří zvýšení úrokových sazeb. Trh tak stojí před dvěma protichůdnými scénáři. Na jedné straně se objevují známky zpomalování cenových tlaků, na druhé straně část centrálních bankéřů upozorňuje, že sazby nemusí být dostatečně vysoké k definitivnímu návratu inflace pod kontrolu.
Kevin Warsh během dvoudenního slyšení na Kapitolu opakovaně zdůraznil, že Fed nebude tolerovat dlouhodobě zvýšenou inflaci. Posledních pět let vysokého růstu cen se podle něj musí stát minulostí. Přesto se vyhnul přímému vyjádření k tomu, zda by sazby měly vzrůst už na nejbližším měnovém zasedání.
Právě absence jasnější komunikace vytváří na trzích neobvyklé napětí. Investoři nemají jistotu, zda tvrdší výroky představují pouze snahu obnovit důvěryhodnost centrální banky v boji proti inflaci, nebo přípravu na skutečné zpřísnění měnové politiky. Warsh navíc neposkytuje stejný typ dopředného vedení, na který byly finanční trhy zvyklé za předchozího vedení Fedu.
Pro zvýšení sazeb přesto existuje určitá podpora uvnitř centrální banky. Někteří regionální představitelé Fedu veřejně uvedli, že mírně vyšší úrokové sazby by mohly lépe vyvážit rizika spojená s inflací a stavem pracovního trhu. Z podnikatelského prostředí navíc přicházejí hlasy požadující tvrdší postup proti růstu cen, zatímco spotřebitelé dál upozorňují na vysoké životní náklady a slábnoucí kupní sílu.
Také červnový výhled úrokových sazeb ukázal výrazný posun směrem k přísnější politice. Devět představitelů Fedu počítalo alespoň s jedním zvýšením sazeb v letošním roce a šest z nich očekávalo více než jeden růst. Ještě o tři měsíce dříve přitom žádný člen měnového výboru zvýšení sazeb nepředpokládal. Tento obrat naznačuje, že obavy z přetrvávající inflace uvnitř Fedu zesílily.
Navzdory ostřejší rétorice zůstává základním scénářem ponechání sazeb beze změny. Čerstvá inflační data totiž dopadla příznivěji, než se očekávalo, a posílila názor, že růst cen již mohl dosáhnout svého vrcholu. Pokud by se tento trend potvrdil i v dalších měsících, Fed by nemusel ekonomiku zatěžovat dalším zvýšením nákladů na financování.
Část centrálních bankéřů proto nadále podporuje trpělivý přístup. Podle červnového výhledu existuje uvnitř Fedu skupina devíti představitelů, kteří se domnívají, že centrální banka může s dalším krokem vyčkat. Slabší inflační údaje navíc změnily náladu na finančních trzích. Ještě na začátku týdne investoři přisuzovali červencovému zvýšení sazeb vyšší pravděpodobnost, následná data však tyto sázky výrazně omezila.
Důležitým argumentem pro vyčkávání je také možnost, že inflační tlaky budou ve druhé polovině roku přirozeně polevovat. Vyšší produktivita, ochlazování poptávky a dopady dosavadního zpřísnění měnové politiky mohou postupně přispět ke stabilizaci cen bez nutnosti dalšího zásahu.
Fed zároveň musí zohlednit riziko, že příliš agresivní postup poškodí hospodářský růst nebo pracovní trh. Jeho mandát není založen pouze na cenové stabilitě, ale také na podpoře vysoké zaměstnanosti. Pokud inflace skutečně klesá a trh práce začíná ztrácet dynamiku, zvýšení sazeb by mohlo ekonomiku zbytečně oslabit.
Finanční trhy v tuto chvíli považují za pravděpodobnější, že Fed sazby v červenci nezmění a případný růst odloží na září. Obchodníci na derivátových trzích přisuzují zářijovému zvýšení sazeb pravděpodobnost vyšší než 50 %, což ukazuje, že obavy z nové vlny zpřísňování měnové politiky nezmizely, pouze se posunuly v čase.
Jedním z možných scénářů je ponechání sazeb v červenci a následná série tří zvýšení do konce roku. Tento výhled ale zdaleka nesdílejí všichni. Řada ekonomů stále očekává, že Fed sazby letos nezvýší vůbec, protože inflace bude v příštích měsících pokračovat v sestupném trendu. Některé prognózy dokonce počítají s tím, že úrokové sazby zůstanou stabilní až do konce roku 2027.
Rozdílné scénáře odrážejí nejen nejistotu ohledně inflace, ale také obtížně čitelný přístup nového vedení centrální banky. Kevin Warsh na jedné straně používá tvrdý jazyk a zdůrazňuje nulovou toleranci k vysokému růstu cen, na straně druhé dosud nevyslal signál, že by chtěl okamžitě prosadit další zvýšení sazeb.
Nejpravděpodobnějším výsledkem červencového zasedání tak zůstává ponechání úrokových sazeb beze změny. Rozhodnutí ale nebude tak předvídatelné jako v minulých letech a jeho dopad může být zesílen především následnou tiskovou konferencí. Investoři budou sledovat nejen samotnou výši sazeb, ale především to, zda Fed začne připravovat trhy na zářijový krok.
Červencové zasedání proto může být důležité i bez okamžité změny měnové politiky. Pokud Warsh naznačí, že ochlazování inflace nestačí a centrální banka je připravena sazby brzy zvýšit, mohou výnosy dluhopisů i dolar reagovat růstem. Jestliže naopak zdůrazní pokračující pokles cenových tlaků, trhy mohou začít zpochybňovat i zářijové zvýšení. V tuto chvíli tak otázka nezní pouze, zda Fed sazby zvýší tento měsíc, ale zda se červenec nestane začátkem přípravy na další fázi zpřísňování měnové politiky.
