Cena vzácného kovu vstoupila do nového obchodního týdne s mírným, avšak stabilním růstem. Zlato (GC=F) nachází pevnou půdu pod nohama především díky klesajícím výnosům státních dluhopisů a celkově slabšímu americkému dolaru. Investoři v současném tržním prostředí pečlivě vyhodnocují svá inflační očekávání, která se výrazně proměnila po nečekaném propadu cen černého zlata. Tento posun v sentimentu ukazuje, jak silně jsou dnes komoditní trhy provázány s geopolitickým děním.
Spotová cena zlata zaznamenala v ranních hodinách nárůst o 1,1 procenta na úroveň 4 095,37 dolaru za unci. Pozitivní nálada se okamžitě přelila i do termínových kontraktů. Zlaté futures s expirací v srpnu si připsaly zisk 0,7 procenta a vyšplhaly se na hodnotu 4 097,40 dolaru za unci. Tím potvrdily obnovený zájem kupců o tento tradiční bezpečný přístav v době, kdy globální trhy hledají nový směr po turbulentních událostech minulého týdne.
Klíčovým katalyzátorem tohoto cenového pohybu je vývoj na dluhopisovém trhu. Desetileté americké státní dluhopisy (^TNX) , jejichž výnosy se historicky pohybují v inverzním vztahu k ceně zlata, zaznamenaly citelné uvolnění. Referenční desetiletý výnos dokonce směřuje k největšímu jednodennímu propadu za poslední měsíc, což výrazně snižuje alternativní náklady držby bezvýnosových aktiv a motivuje investory k přesunu kapitálu směrem k drahým kovům.
Dalším zásadním faktorem, který podpořil nákupní apetit, je znatelný pokles na měnových trzích. Americký dolarový index (DX-Y.NYB) , jenž sleduje sílu zelené bankovky vůči koši předních světových měn, oslabil. Levnější dolar automaticky zatraktivňuje zlato pro zahraniční investory a kupce držící jiné měny, což na globálních trzích vytváří dodatečný tlak na růst jeho ceny.
Spouštěčem těchto komplexních tržních přesunů se stalo nečekané víkendové přerušení bojů mezi Spojenými státy a Íránem. Tato pauza v nepřátelských akcích okamžitě oživila naděje na obnovení diplomatických snah, které by mohly vyústit v zajištění trvalé dohody o příměří. Trhy na tuto zprávu zareagovaly bleskovou rekalibrací rizik, což se projevilo masivním přesunem kapitálu napříč všemi hlavními třídami aktiv.
Nejviditelnějším důsledkem geopolitického uvolnění byl prudký pád cen energetických surovin. Ropa Brent (BZ=F) zaznamenala strmý pokles, který prakticky vymazal většinu válečné přirážky z minulého týdne. Právě obavy z eskalace konfliktu a možného narušení dodávek nedávno krátkodobě katapultovaly cenu tohoto klíčového benchmarku až k psychologické hranici 100 dolarů za barel.
K uklidnění situace zásadně přispělo rozhodnutí americké administrativy. Po třinácti po sobě jdoucích nocích intenzivních amerických úderů na íránské cíle prezident Donald Trump v pátek pozdě večer bombardovací kampaň zastavil. Tento překvapivý krok vyslal globálním trhům jasný signál o snaze deeskalovat napjatou situaci v regionu, který je pro světové dodávky ropy naprosto kritický.
Na americký krok vzápětí adekvátně zareagovala i druhá strana konfliktu. Írán se během víkendu zdržel jakýchkoli odvetných útoků proti sousedním zemím, které na svém území hostí americké vojenské základny. Absence další vojenské konfrontace tak poskytla komoditním trhům tolik potřebný prostor pro vydechnutí a návrat k fundamentálnímu oceňování, jež není zkreslené strachem z bezprostředního válečného šoku.
Pozornost účastníků trhu se nyní plynule přesouvá k domácí měnové politice, konkrétně k očekávanému rozhodnutí amerického Federálního rezervního systému, které bude oznámeno koncem tohoto týdne. Ačkoliv nižší ceny ropy mohou teoreticky zmírnit bezprostřední inflační tlaky, investoři napjatě čekají, jak centrální banka vyhodnotí celkový ekonomický výhled tváří v tvář nedávné extrémní tržní volatilitě.
Většinový konsenzus na Wall Street předpokládá, že centrální banka ponechá na svém středečním zasedání úrokové sazby beze změny. Podle aktuálních dat z analytického nástroje CME FedWatch však stále existuje přibližně třetinová pravděpodobnost, že by mohlo dojít k dalšímu zvýšení výpůjčních nákladů. Tato nemalá míra nejistoty udržuje institucionální i retailové obchodníky v maximální pohotovosti.
Trhy budou proto doslova pod mikroskopem analyzovat každé slovo z nadcházející tiskové konference. Předseda Fedu Kevin Warsh vystoupí s projevem, v němž budou investoři hledat jakékoliv skryté náznaky týkající se načasování budoucího snižování sazeb. Zásadní bude také to, jak tvůrci měnové politiky v současnosti hodnotí přetrvávající rizika spojená s jádrovou inflací.
Kromě samotného zasedání budou investoři bedlivě sledovat i nadcházející makroekonomická data ze Spojených států. Klíčovou roli sehrají především nové indikátory z trhu práce a aktualizované údaje o vývoji spotřebitelských cen, které mohou poskytnout nezbytné dílky do mozaiky budoucí trajektorie měnové politiky Fedu.
Samotná trajektorie úrokových sazeb zůstává pro drahé kovy naprosto určujícím faktorem. Zlato jakožto aktivum, které nenese žádný pravidelný úrok ani dividendu, má historicky tendenci zaostávat v prostředích s dlouhodobě zvýšenými sazbami, jelikož investoři preferují výnosnější alternativy. Jakýkoliv holubičí signál ze strany centrální banky by tak mohl současnou rally na zlatě ještě více akcelerovat.
