Americká centrální banka bude už v úterý a ve středu rozhodovat o dalším nastavení měnové politiky.
Tentokrát však panuje mezi investory mimořádně vysoká nejistota. Zatímco ještě před několika lety bývalo rozhodnutí Fedu často prakticky předem známé, nyní finanční trhy připouštějí několik možných scénářů.
Finanční trhy aktuálně přisuzují přibližně třetinovou pravděpodobnost tomu, že Fed na červencovém zasedání zvýší úrokové sazby. Většina investorů však stále očekává, že centrální banka ponechá sazby beze změny a případné zvýšení odloží až na zářijové zasedání. Výsledek je tentokrát výrazně méně předvídatelný než v minulých letech.
Za změnou stojí především nový předseda Fedu Kevin Warsh, který podle ekonomů zvolil odlišný přístup ke komunikaci s finančními trhy než jeho předchůdci.

Jedním z hlavních úkolů centrálních bankéřů bývá připravovat finanční trhy na své budoucí kroky prostřednictvím veřejných vystoupení. V minulých letech proto investoři často dokázali s poměrně vysokou přesností odhadnout výsledek jednotlivých zasedání.
Kevin Warsh však zvolil jinou strategii. Od svého nástupu do čela Fedu poskytuje jen velmi omezené informace o svých úvahách ohledně úrokových sazeb i vývoje inflace.
Ekonomové upozorňují, že právě tato nejistota může být záměrnou součástí jeho přístupu. Pokud si trhy nejsou jisté dalším krokem centrální banky, Fed získává větší flexibilitu reagovat na nově příchozí ekonomická data.
Warsh navíc opakovaně zdůrazňuje, že předseda Fedu není jediným tvůrcem měnové politiky. O úrokových sazbách rozhoduje Federální výbor pro operace na volném trhu (FOMC), kde hlasuje celkem 12 členů.
To znamená, že konečný výsledek nezávisí pouze na postoji předsedy, ale také na názorech ostatních členů výboru.
Rozhodování Fedu komplikuje i samotná ekonomická situace.
Inflace se ve Spojených státech drží nad 2% cílem Fedu již více než pět let. Současně se v první polovině letošního roku zvýšily ceny energií v důsledku obnovených bojů mezi Íránem a dalšími aktéry na Blízkém východě.
Část představitelů Fedu proto zastává názor, že měnová politika by měla být přísnější. Mezi zastánce zvýšení sazeb patří například prezidentka pobočky Fedu v Dallasu Lorie Loganová nebo prezidentka clevelandského Fedu Beth Hammacková, které již delší dobu upozorňují na přetrvávající inflační rizika.
Naopak jiní členové výboru dávají přednost vyčkávacímu přístupu. Domnívají se, že centrální banka by měla získat více údajů o dalším vývoji inflace, než přistoupí k dalšímu zpřísnění měnové politiky.
Podle některých ekonomů se tak sledování Fedu stále více podobá počítání jednotlivých hlasů členů výboru. Každé veřejné vystoupení představitelů centrální banky proto může ovlivnit očekávání finančních trhů.
Největší otázkou zůstává, jaký postoj nakonec zaujme samotný Kevin Warsh.
Během nedávných vystoupení před Kongresem neposkytl téměř žádné konkrétní informace o svém pohledu na inflaci ani o tom, zda považuje další zvýšení sazeb za potřebné. Nevyjádřil se ani k tomu, jak hodnotí dopady investic do umělé inteligence na ekonomiku nebo budoucí cenový vývoj.
Právě tato zdrženlivost je jedním z důvodů, proč investoři považují nadcházející zasedání za mimořádně obtížně odhadnutelné.
Někteří ekonomové připouštějí, že pokud se většina členů výboru přikloní ke zvýšení sazeb, může Warsh tento krok podpořit. Jiní naopak očekávají, že Fed ponechá sazby beze změny po celý letošní rok.
Další zajímavou postavou zůstává bývalý předseda Fedu Jerome Powell, který po skončení svého mandátu zůstal členem Rady guvernérů. Pokud by bylo hlasování velmi těsné, mohl by se jeho hlas stát rozhodujícím.
Výsledek středečního zasedání bude důležitý nejen pro americké akcie, ale také pro dluhopisové trhy, kurz amerického dolaru i očekávání investorů ohledně dalšího vývoje měnové politiky.
Bez ohledu na samotné rozhodnutí budou investoři pečlivě sledovat také tiskovou konferenci Kevina Warshe. Jeho komentáře mohou napovědět, zda Fed skutečně zvažuje zvýšení sazeb už v nejbližších měsících, nebo zda bude nadále vyčkávat na další ekonomická data.
Právě budoucí výhled může mít na finanční trhy ještě větší dopad než samotné rozhodnutí o sazbách.
