Měnový pár amerického dolaru a japonského jenu (USDJPY=X) se v pátek vrátil k úrovni 160,60. Následoval tak částečný obrat po výrazném poklesu z předchozího dne, který přinesl na devizový trh zvýšenou volatilitu.
Mezi účastníky trhu se rozšířilo přesvědčení, že za předchozím posílením jenu mohl stát zásah japonských úřadů. Oficiální potvrzení případné intervence však zveřejněno nebylo. Pohyb kurzu se odehrál ve stejný den, kdy Bank of Japan rozhodovala o nastavení měnové politiky.
Japonská centrální banka ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 1,0 procenta. Výsledek odpovídal očekávání trhu. Výpůjční náklady tak zůstaly na nejvyšší úrovni od září 1995, kam se dostaly po červnovém zvýšení sazby o 25 bazických bodů.
Rozhodnutí schválila bankovní rada poměrem osmi hlasů ku jednomu. Pro pokračování současného nastavení se vyslovila výrazná většina jejích členů, zatímco jeden zástupce rady požadoval další zpřísnění měnové politiky.
Proti většinovému rozhodnutí se postavil člen bankovní rady Hadžime Takata. Prosazoval další zvýšení základní sazby a upozornil na riziko rychlejšího růstu cen, které podle něj souvisí se silnějšími poptávkovými tlaky vyvolanými konfliktem na Blízkém východě.
Bank of Japan současně představila aktualizovanou čtvrtletní prognózu. Odhad jádrové inflace pro fiskální rok 2026 snížila z 2,8 na 2,5 procenta, tedy o 0,3 procentního bodu. Revizi zdůvodnila postupným slábnutím dopadu dříve zvýšených cen ropy (CL=F) na cenovou hladinu.
U hospodářského růstu postupovala centrální banka opačně. Prognózu růstu hrubého domácího produktu pro fiskální rok 2026 mírně zvýšila z 0,5 na 0,6 procenta. Úpravu podpořila odolná domácí poptávka spolu s vládními opatřeními zaměřenými na snížení letních výdajů domácností za energie.
Pro následující fiskální rok 2027 banka zvýšila odhad jádrové inflace z 2,3 na 2,4 procenta. Výhled hospodářského růstu naopak snížila z 0,9 na 0,8 procenta. Ve srovnání s předchozí prognózou tak obě změny činily 0,1 procentního bodu, ovšem opačným směrem.
Nový soubor prognóz proto spojil nižší očekávanou inflaci a mírně vyšší růst v roce 2026 s vyšším odhadem inflace a slabším růstem v roce 2027. Samotná úroková sazba přitom po červnovém zvýšení zůstala na jednom procentu.
Na čtyřhodinovém grafu se kurz pohyboval v konsolidačním pásmu kolem hladiny 159,65. Rozpětí sledované ve zdrojové technické analýze sahalo od 159,65 do 160,83, což zachycovalo přetrvávající výkyvy po prudkém pohybu z předchozího dne.
Indikátor MACD měl na čtyřhodinovém grafu signální linii pod nulovou úrovní a její směr zůstával sestupný. Tento údaj popisoval krátkodobé technické nastavení v době, kdy se dolar po předchozím oslabení vracel směrem k hranici 160,60 jenu.
Hodinový graf zaznamenal nejprve pokles měnového páru na 158,53 a následný návrat až k 160,86. Rozdíl mezi těmito dvěma úrovněmi činil 2,33 jenu, což dokládalo rozsah pohybu během sledované části obchodování.
Stochastický oscilátor se na hodinovém grafu nacházel pod hranicí 80 a jeho signální linie směřovala dolů k úrovni 20. Technické ukazatele tak na konci sledovaného období zachycovaly jiný krátkodobý směr než páteční zotavení kurzu k hodnotě 160,60.
Vývoj páru během jediného dne ovlivnilo několik souběžných událostí: prudký kurzový pohyb, nepotvrzené úvahy o zásahu japonských úřadů, rozhodnutí Bank of Japan o sazbách i zveřejnění nových inflačních a růstových prognóz.
