Zlato (GC=F) zahájilo pondělní obchodování bez výraznější změny poté, co v předchozí seanci vystoupalo nejvýše za sedm týdnů. Spotová cena kovu v 00:27 východoamerického času, tedy ve 04:27 GMT, odepisovala 0,1 % a pohybovala se na úrovni 4 336,43 dolaru za troyskou unci.
Obdobný vývoj zaznamenaly také americké termínové kontrakty na zlato. Jejich cena klesla o 0,1 % na 4 395,40 dolaru za unci. Rozpětí mezi spotovou a futures cenou tak zůstalo zachováno, zatímco obchodníci vyhodnocovali současně měnové i geopolitické faktory.
Na sedmitýdenní maximum se cena dostala v pátek. Bezprostředním impulzem byla data z amerického trhu práce, podle nichž ekonomika Spojených států v červenci nečekaně ztratila pracovní místa. Zároveň byly výrazně směrem dolů revidovány údaje o přírůstku zaměstnanosti v předchozím měsíci.
Slabší čísla změnila očekávání ohledně dalšího rozhodování americké centrální banky. Termínové trhy po jejich zveřejnění výrazně snížily pravděpodobnost, že Federální rezervní systém v září zvýší základní úrokové sazby.
Pravděpodobnost takového kroku na zasedání naplánovaném na 15. a 16. září podle cen futures klesla pod 50 procent. Před zveřejněním údajů přitom trh přisuzoval zvýšení sazeb více než poloviční šanci.
Vývoj úrokových očekávání patří mezi hlavní faktory ovlivňující cenu drahého kovu. Zlato samo o sobě nenese pravidelný úrokový výnos, a nižší sazby proto snižují alternativní náklady jeho držby. Přísnější měnová politika má zpravidla opačný účinek.
Pozornost trhu se nyní přesouvá k americkým inflačním statistikám. Údaje o spotřebitelských cenách mají být zveřejněny ve středu, zatímco index cen výrobců bude následovat ve čtvrtek. Oba soubory dat mohou ovlivnit očekávání před zářijovým zasedáním Fedu.
Pokud by inflační ukazatele vykázaly slabší hodnoty, mohly by posílit očekávání méně restriktivního postupu centrální banky. Trh tak vedle zaměstnanosti sleduje, zda vývoj spotřebitelských a výrobních cen poskytne další informace o prostoru pro nastavení sazeb.
Do inflačního výhledu současně vstupuje vývoj energetických surovin. Nový růst cen ropy (CL=F) by mohl zvýšit cenové tlaky, což by naopak komplikovalo očekávání uvolnění měnové politiky Fedu.
Obchodníci proto vyhodnocují dva protichůdné vlivy. Slabší americký trh práce snížil očekávání růstu sazeb, zatímco zdražování ropy by mohlo zhoršit inflační situaci a omezit prostor americké centrální banky pro méně přísný postup.
Vedle měnové politiky zůstává v centru pozornosti geopolitické napětí na Blízkém východě. Írán oznámil, že se blíží ke konečné dohodě s Ománem o vytvoření nových námořních tras vedoucích přes Hormuzský průliv.
Teherán však zároveň uvedl, že Spojené státy musejí splnit několik podmínek, než bude možné tuto strategickou vodní cestu znovu otevřít. Přetrvávající nejistota kolem průlivu udržuje význam geopolitických faktorů pro obchodování s drahými kovy i ropou.
Geopolitické napětí obecně podporuje poptávku po zlatě jako bezpečném aktivu. Současně však může vést k růstu cen ropy, a tím zhoršovat inflační výhled. Dopad na cenu zlata se tak promítá jak přes poptávku po bezpečných aktivech, tak přes očekávaný postup Fedu.
Na trhu ostatních drahých kovů převládal mírný růst. Stříbro (SI=F) zdražilo o 0,5 % na 63,89 dolaru za unci. Stejný procentní přírůstek zaznamenala platina (PL=F) , jejíž cena se zvýšila na 1 757,50 dolaru za unci.
