Evropská ekonomika čelí souběhu dvou výrazných problémů. Extrémní vedra a válka na Blízkém východě komplikují výrobu elektřiny, dopravu, zemědělství i energetickou bezpečnost kontinentu. Přicházejí navíc v době, kdy evropské hospodářství už zatěžují americká cla, čínská konkurence a vyšší ceny energií.
Dopady letošního počasí jsou viditelné napříč Evropou. Jaderné elektrárny musí omezovat výrobu kvůli nedostatku vody, zemědělci přesouvají sklizeň do nočních hodin a některé turistické atrakce během největších veder zkracují otevírací dobu. Současně se zvyšuje riziko lesních požárů a sucho negativně ovlivňuje úrodu.
Jedním z nejvýraznějších případů je Rumunsko. Státní výrobce jaderné energie Nuclearelectrica začal ve čtvrtek odpojovat svůj jediný provozovaný reaktor od elektrické sítě kvůli rekordně nízké hladině Dunaje. Voda z řeky je přitom zásadní pro chlazení zařízení. Rumunsko vyhlásilo na celý srpen stav energetické nouze a vyzvalo domácnosti i podniky k dobrovolnému omezení spotřeby.
Podobným komplikacím čelí také Francie a Maďarsko, kde bylo nutné omezovat výrobu jaderné energie kvůli kombinaci vysokých teplot a nízkých hladin řek. Problém se tak neomezuje pouze na jeden region a ukazuje, jak mohou dlouhotrvající vedra zasahovat také do energetické infrastruktury.
Odhadované hospodářské škody mohou být značné. Letošní extrémně teplé léto by podle jednoho z odhadů mohlo evropskou ekonomiku stát až 180 miliard eur, tedy přibližně 1 % HDP. Taková částka zhruba odpovídá celému očekávanému hospodářskému růstu Evropské unie v letošním roce. Největší ekonomický dopad má mít pokles produktivity práce, následovaný problémy v zemědělství, energetice a dopravě.
Evropa přitom tento týden prochází už pátou vlnou veder letošního roku. Části Británie, Francie, Španělska a Itálie se ocitly pod výstrahami před extrémními teplotami. Západní Evropa zároveň zaznamenala nejteplejší červen a červenec v historii měření. V Paříži vedla vedra v některých dnech k předčasnému uzavření Eiffelovy věže i Louvru.
Dopad vysokých teplot na celoroční hospodářský růst však nemusí být podle všech hodnocení stejně výrazný. Proti negativním vlivům stojí například zlepšení podnikatelské důvěry v červenci a růst HDP během první poloviny roku. Počasí navíc není jediným faktorem, který bude v dalších měsících rozhodovat o výkonu evropské ekonomiky.
Dunaj není jedinou důležitou evropskou řekou, jejíž hladina v důsledku dlouhotrvajícího sucha výrazně poklesla. Závažná situace panuje také na Rýnu, který představuje jednu z nejdůležitějších dopravních cest pro německý průmysl.
Rekordně nízká hladina Rýna by mohla podle ekonomických odhadů ubrat letošnímu růstu německého HDP 0,3 procentního bodu. Pro největší evropskou ekonomiku, která roste tempem nižším než 1 % ročně, by šlo o citelný zásah.
Rýn je zásadní především pro přepravu průmyslového zboží a surovin včetně oceli a chemických produktů. Německý chemický gigant BASF (BASFY) upozornil, že kvůli nízkému stavu vody může mít problémy s plněním některých objednávek chemických sloučenin. Omezená splavnost řeky totiž komplikuje dodávky určitých klíčových surovin.
Firma proto část přepravy přesouvá na nákladní automobily a železnici a zároveň využívá více plavidel navržených speciálně pro provoz v mělké vodě. Několik německých spolkových zemí navíc dočasně pozastavilo nedělní zákazy jízdy nákladních automobilů, aby zmírnilo narušení dodavatelských řetězců.
Klimatické podmínky si vyžadují změny také v zemědělství. Rodinná Rookery Farm v Anglii například sklízí úrodu už ve tři hodiny ráno, aby plodiny měly dostatečný obsah vlhkosti a splňovaly požadované standardy kvality. Zemědělci se tak již nepřizpůsobují pouze dešti, ale také situacím, kdy mohou být plodiny kvůli vysokým teplotám příliš suché.
Evropská komise letos uvedla, že členské státy EU by měly do roku 2050 investovat do přizpůsobování se změnám klimatu přibližně 70 miliard eur ročně. Tyto investice mohou podporovat ekonomickou aktivitu, současně ale představují další tlak na už nyní napjaté veřejné rozpočty.
Vedle extrémního počasí se pozornost přesouvá také k energetické situaci před zimní sezonou. Ceny zemního plynu v Evropě se tento týden pohybovaly poblíž nejvyšších hodnot od začátku války s Íránem a byly téměř dvojnásobné oproti stejnému období minulého roku.
Válka na Blízkém východě snížila dostupnost nákladů se zemním plynem a zvýšila jejich cenu. Současně horké počasí podporuje spotřebu elektřiny pro klimatizace, což zvyšuje také spotřebu plynu právě v období, kdy Evropa potřebuje doplňovat zásobníky před zimou.
Zásobníky plynu v Evropské unii byly v úterý naplněny pouze na 59 %. To je výrazně pod běžnou úrovní pro toto období roku a přibližně odpovídá situaci z léta 2021, kdy Rusko začalo omezovat vývoz plynu do Evropy.
Situaci komplikuje především faktické uzavření Hormuzského průlivu. Touto strategickou trasou běžně prochází přibližně pětina světových dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG). Jen velmi málo nákladů nyní průliv opouští a dostupné dodávky míří především do Asie.
Také zbývající LNG, například ze Spojených států, má větší motivaci směřovat na asijské trhy, kde je silná poptávka a odběratelé jsou ochotni platit vyšší ceny. Pro Evropu to vytváří méně příznivé podmínky právě během léta, které je klíčovým obdobím pro doplňování zásob před zimou.
Současná situace se ale liší od energetické krize roku 2022. Evropa od té doby výrazně snížila závislost na ruském plynu dodávaném především plynovody a zároveň omezila celkovou spotřebu. Evropská poptávka po plynu je nyní přibližně o 20 % nižší než v roce 2021.
Právě nižší spotřeba představuje jeden z důvodů, proč případný nedostatek nemusí automaticky vést k výpadkům energií. Evropa má stále možnosti, jak potřebné dodávky získat, otázkou však zůstává cena, kterou za ně bude muset zaplatit.
Bezprostředním rizikem tak nemusí být samotný fyzický nedostatek plynu, ale především jeho vysoká cena. Evropský referenční kontrakt na zemní plyn uzavřel ve středu na 61 eurech za megawatthodinu, zatímco ve stejný den roku 2025 činila cena pouze 32 eur.
Rozdíl ukazuje, jak výrazně se energetické prostředí během jednoho roku změnilo. Pokud by Hormuzský průliv zůstal uzavřený také během zimy, kdy evropská poptávka po energiích přirozeně stoupá, mohly by ceny plynu zůstat mimořádně vysoké.
Evropa tak vstupuje do druhé poloviny roku s kombinací několika vzájemně propojených problémů. Vysoké teploty omezují výrobu elektřiny, snižují zemědělské výnosy, komplikují říční dopravu a zvyšují spotřebu energie. Současně válka na Blízkém východě omezuje globální dodávky LNG a ztěžuje doplňování evropských zásobníků.
Na rozdíl od roku 2022 je kontinent méně závislý na ruském plynu a jeho celková spotřeba je výrazně nižší. To snižuje pravděpodobnost nejhorších scénářů spojených s nedostatkem energií. Kombinace nízkých zásob, omezených dodávek LNG a extrémního počasí však znamená, že energetická situace zůstává před nadcházející zimou napjatá.
Dopady letošního léta navíc ukazují, že extrémní počasí už nezasahuje pouze jednotlivá odvětví. Problémy se současně objevují v energetice, průmyslu, dopravě, zemědělství i cestovním ruchu. V době slabého hospodářského růstu tak mohou představovat další významnou překážku pro evropskou ekonomiku.
