Letošní produkce základních obilovin v Česku podle Agrární komory dosáhne přibližně 6,3 milionu tun, což představuje meziroční pokles o 17,5 %. Ještě výraznější propad se očekává u řepky, jejíž produkce má klesnout přibližně o čtvrtinu na 773 000 tun. Hlavními příčinami jsou sucho a vlny veder, negativní dopad ale měly také jarní mrazy a krupobití.
Navzdory nepříznivým klimatickým podmínkám zůstává kvalita sklizeného zrna nadprůměrná a samotný průběh žní se obešel bez výraznějších komplikací. Z pohledu celkového objemu produkce však Agrární komora hodnotí letošní sezonu jako jednu z nejhorších sklizní za řadu let.
Problémem přitom není pouze nižší množství sklizených plodin. Zemědělci čelí také rostoucím nákladům a podle komory dostávají za základní zemědělské komodity stále nižší ceny. Pěstování plodin, které v minulosti patřily mezi hlavní ekonomické pilíře zemědělských podniků, se tak stává méně výhodné.
Důsledkem má být výrazný propad příjmů celého odvětví. Agrární komora očekává, že české zemědělství letos přijde na tržbách přibližně o 20 miliard korun.
Slabší letošní sklizeň může ovlivnit také rozhodování zemědělců o příští sezoně. Už letos se snížila plocha využívaná pro pěstování obilnin a řepky a komora očekává, že tento trend může pokračovat.
Podle Českého statistického úřadu je letošní sklizňová plocha obilnin ve srovnání s minulým rokem menší přibližně o 25 000 hektarů. U řepky je meziroční pokles ještě výraznější a dosahuje téměř 29 000 hektarů.
Agrární komora očekává, že v příštím roce by se plocha řepky mohla snížit o dalších 15 %. Vedle ekonomických podmínek může hrát roli také omezování některých přípravků na ochranu rostlin.
Pěstování řepky je podle komory výrazně závislé na prostředcích používaných proti škůdcům. Pokud budou možnosti jejich využívání omezenější, zemědělci budou mít méně nástrojů, jak svou produkci chránit. V kombinaci s klimatickými změnami by to mohlo vést k dalšímu úbytku ploch osázených řepkou a jejich nahrazování jinými plodinami nebo jiným využitím půdy.
Jednou z možností je přesun části ploch k produkci krmiv pro hospodářská zvířata. Také zde se totiž letos projevují důsledky sucha. Krmiva jsou nedostatková a někteří chovatelé už spotřebovávají zásoby, které byly původně určeny na zimu.
Přesun půdy od tržních plodin ke krmivům by sice mohl pomoci řešit jejich nedostatek, zároveň by však znamenal další omezení produkce plodin určených k prodeji. Pro zemědělské podniky by to představovalo další tlak na tržby.
Komora proto považuje za důležité vytvořit podmínky, které umožní investovat do odolnějších způsobů hospodaření a udržovat produkci také během let s výraznými klimatickými výkyvy.
Pokud by zemědělci nedostali kompenzace za následky sucha a rostoucích nákladů, mohli by mít problémy například s nákupem osiva pro příští sezonu nebo s financováním potřebných podzimních prací.
Na častější období sucha a měnící se podmínky v zemědělství reaguje také vláda. Obnovila Národní koalici pro boj proti suchu, která má umožnit lepší koordinaci jednotlivých opatření a hledání řešení napříč různými resorty.
Ministerstvo zemědělství zároveň už dříve oznámilo přípravu mimořádných podpor z unijního rozpočtu. Zemědělci mají kvůli dopadům sucha získat mimořádnou finanční pomoc a také úlevy v dotačních podmínkách.
Rozsah letošních problémů ukazují vedle samotných údajů o sklizni také pojistné události v zemědělství. Generali Česká pojišťovna uvedla, že největší škody na plodinách letos způsobilo krupobití a jarní mrazy.
Celkové škody na plodinách od začátku roku dosahují 315 milionů korun, což je přibližně o 35 milionů korun více než ve stejném období předchozího roku.
Za prvních téměř osm měsíců pojišťovna řešila celkem 1 060 pojistných událostí ze zemědělského pojištění s předpokládanou hodnotou 409 milionů korun.
Největším problémem bylo krupobití, které dokáže na relativně malé ploše způsobit rozsáhlé škody. Pojišťovna zatím eviduje 540 událostí spojených s krupobitím v celkové hodnotě 220 milionů korun. Počet těchto škod meziročně vzrostl o 48 % a jejich finanční hodnota o 15 %.
Mezi nejpostiženější oblasti patřily Vysočina, Středočeský a Jihočeský kraj. Kritické bylo především období od 20. do 30. června 2026, kdy krupobití poškodilo více než 37 000 hektarů osetých ploch.
Významné škody způsobily rovněž jarní mrazy. Jejich hodnota letos zatím dosáhla 78 milionů korun, zatímco ve stejném období roku 2025 činila 60 milionů korun.
Nejkritičtější byla noc z 29. na 30. dubna 2026, kdy teploty v některých lokalitách klesly až k minus osmi stupňům Celsia. Mráz letos podle údajů pojišťovny poškodil 2 720 hektarů ploch.
Nejvíce byli zasaženi ovocnáři, zejména pěstitelé jablek, hrušek a peckovin. Mrazy však poškodily také polní plodiny, především řepku a mák. Největší problémy byly zaznamenány na jižní Moravě a ve středních a východních Čechách.
Nepříznivý rok zasáhl také živočišnou výrobu. Počet pojistných událostí zde sice meziročně klesl o osm na 323 případů, jejich celková hodnota však vzrostla o 15 milionů na 94 milionů korun.
Významnou část představovala ptačí chřipka. Pouhých šest pojistných událostí spojených s epidemií tvořilo 43 % celkového objemu škod v živočišné výrobě. Při největší z těchto událostí bylo nutné utratit hejno čítající více než 235 000 kusů drůbeže.
Pojišťovna zaznamenala také významný nárůst škod způsobených přehřátím hospodářských zvířat. Extrémní teploty během letošního léta nebyly pouze vysoké, ale zároveň přetrvávaly dlouhou dobu. V důsledku tohoto vývoje se očekává také více škod v chovech ryb.
Letošní zemědělská sezona tak kombinuje výrazný pokles produkce obilovin a řepky s rozsáhlými škodami způsobenými počasím a problémy v živočišné výrobě. Přestože kvalita obilného zrna zůstává nadprůměrná, nižší produkce, rostoucí náklady a úbytek osevních ploch vytvářejí výrazný ekonomický tlak na zemědělské podniky.
