Americký index S&P 500 (^GSPC) zahrnuje společnosti představující přibližně 80 procent celkové tržní kapitalizace Spojených států. Za posledních deset let se jeho hodnota více než zčtyřnásobila, čímž se fondy kopírující jeho vývoj zařadily mezi nejrozšířenější součásti dlouhodobých portfolií.
K nejznámějším produktům patří Vanguard S&P 500 ETF (VOO) , iShares Core S&P 500 ETF (IVV) a SPDR S&P 500 ETF Trust (SPY) . Všechny používají vážení podle tržní kapitalizace, takže největší společnosti mají na pohyb fondu nejvýraznější vliv.
Podle Mitche Goldberga, prezidenta společnosti ClientFirst Strategy, připadá na informační technologie zhruba 37 procent celkové hodnoty indexu. Po započtení komunikačních služeb se podíl obou sektorů blíží 50 procentům. Vývoj S&P 500 je proto ve značné míře spojen s omezeným počtem velkých technologických a komunikačních společností, včetně podniků navázaných na umělou inteligenci.
Pět nejmenších sektorů indexu – základní spotřební zboží, energetika, veřejné služby, reality a materiály – tvoří dohromady pouze 14 procent. Současná koncentrace připomíná některým účastníkům trhu období před splasknutím internetové bubliny. Mezi lety 2000 a 2002 tehdy S&P 500 ztratil téměř polovinu hodnoty.
Výkonnost mimo největší americké společnosti se letos vyvíjí odlišně. Todd Rosenbluth z TMX VettaFi upozornil, že americké akcie s malou tržní kapitalizací i zahraniční tituly od začátku roku překonávají S&P 500. Jako příklady uvedl iShares Core S&P Small-Cap ETF (IJR) a iShares Core MSCI Emerging Markets ETF (IEMG) .
Rozdíly jsou patrné také v poměru ceny k očekávanému zisku. Podle investičního ředitele společnosti Ellevest Ankura Patela se S&P 500 obchoduje přibližně za dvacetinásobek očekávaných zisků. U vyspělých zahraničních a rozvíjejících se trhů se tento ukazatel pohybuje zhruba mezi deseti- a patnáctinásobkem.
Odlišnou sektorovou strukturu vykazují rovněž dividendově zaměřené fondy. Schwab U.S. Dividend Equity ETF (SCHD) sleduje kvalitu a udržitelnost dividend, přičemž největší zastoupení v něm mají zdravotnictví, základní spotřební zboží a energetika. Podle Neeny Mishrové ze Zacks Investment Research fond letos dosahuje výrazně lepší výkonnosti než S&P 500.
Goldberg připomněl, že rozdílně vážené akciové indexy, dluhopisy, zahraniční akcie a menší americké společnosti nereagují na tržní podmínky vždy shodně. U indexu s rovnými vahami má každý podnik stejný podíl, zatímco kapitalizačně vážená verze přisuzuje největším firmám rozhodující význam.
V dluhopisové části trhu se pozornost soustředí na krátkodobé státní cenné papíry. iShares 0–3 Month Treasury Bond ETF (SGOV) a Vanguard 0–3 Month Treasury Bill ETF (VBIL) drží americké pokladniční poukázky s velmi krátkou splatností. Jejich citlivost na změny úrokových sazeb je nižší než u dlouhodobých dluhopisů a svým chováním se blíží hotovostním nástrojům.
Mishrová spojila zvýšený zájem o tyto fondy se zkušeností z roku 2022, kdy při prudkém růstu inflace současně klesaly akcie i dluhopisy. V prostředí přetrvávající inflace a kolísání úrokových sazeb vykazují dlouhodobější dluhopisové fondy větší cenovou citlivost než nástroje s krátkou dobou do splatnosti.
Další sledovanou třídou aktiv je zlato (GC=F) , jehož vývoj mívá nízkou korelaci s tradičními akciovými a dluhopisovými trhy. Expozici vůči kovu poskytují například SPDR Gold MiniShares Trust (GLDM) a iShares Gold Trust Micro (IAUM) , které sledují pohyb ceny zlata.
Patel popsal míru expozice vůči S&P 500 prostřednictvím hypotetického dvacetiprocentního propadu indexu a jeho dopadu na finanční plány. Za rozhodující označil dobu, kdy budou peníze potřeba. Známý model Warrena Buffetta s 90 procenty prostředků v indexu a deseti procenty v krátkodobých státních dluhopisech vychází z dlouhého investičního horizontu a schopnosti překonat výrazné výkyvy trhu.
