Americká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla anualizovaným tempem 1,5 %, což na první pohled působí poměrně slabě.
Detailnější pohled na data však ukazuje výrazně příznivější obrázek. Spotřebitelské výdaje i podnikové investice rostly solidním tempem a celkový HDP stlačily především výkyvy zahraničního obchodu a zásob.
Nejnovější aktualizace údajů o hrubém domácím produktu ponechala tempo růstu americké ekonomiky za druhé čtvrtletí beze změny. Hodnota 1,5 % by za normálních okolností znamenala podprůměrný výkon, tentokrát však výraznou část slabšího výsledku způsobilo zvětšení obchodního deficitu a pomalejší růst podnikových zásob.
Obě tyto složky mohou mezi jednotlivými čtvrtletími výrazně kolísat, a proto nemusí přesně vystihovat základní kondici ekonomiky. Podstatně důležitější signál poskytují spotřeba domácností a podnikové investice, které představují dva hlavní pilíře amerického hospodářství. A právě v těchto oblastech byla čísla za druhé čtvrtletí výrazně silnější.
Spotřeba domácností je pro další vývoj zásadní, protože představuje přibližně 70 % americké ekonomiky. Právě její mimořádně silný růst byl jedním z hlavních důvodů, proč druhé čtvrtletí ve skutečnosti vypadalo lépe, než naznačuje samotná hodnota HDP.
Růst spotřebitelských výdajů byl při aktualizaci dat zvýšen z původních 3,2 % na 3,4 % anualizovaně. Jde o tempo odpovídající největšímu nárůstu za téměř dva roky a zároveň téměř dvojnásobek běžného tempa růstu spotřeby.
Právě vysoká váha spotřebitelských výdajů znamená, že jejich vývoj poskytuje mnohem lepší obrázek o skutečném stavu ekonomiky než některé volatilnější části HDP. Druhým významným pilířem jsou podnikové investice, které představují přibližně 19 % HDP.
Také v této oblasti byly výsledky velmi silné. Americké společnosti zvýšily výdaje na nové vybavení, budovy, software a další investice ve druhém čtvrtletí o 8,5 %.
Podporou pro vysoké investice jsou rostoucí firemní zisky. Upravené zisky před zdaněním ve druhém čtvrtletí vzrostly o 9 %, což podnikům poskytuje další kapitál pro financování rozvoje. Významná část nových investic přitom směřuje do umělé inteligence a související infrastruktury.
Pokud by obchodní deficit a změny zásob měly ve druhém čtvrtletí neutrální vliv, americký HDP by po očištění o inflaci rostl téměř 3% tempem. To ukazuje podstatně silnější základní dynamiku, než jakou naznačuje oficiální údaj 1,5 %.
Silná čísla za druhé čtvrtletí ovšem automaticky neznamenají, že stejné tempo vydrží i během dalších měsíců. První údaje za třetí čtvrtletí naznačují, že americké domácnosti po silném jaru začaly své výdaje omezovat.
Spotřebu během první části roku podporovaly mimo jiné vyšší než obvyklé daňové vratky a mistrovství světa ve fotbale 2026. Tyto faktory však neposkytují trvalý zdroj růstu.
V červenci se spotřebitelské výdaje zvýšily pouze o 0,2 % a po započtení inflace stagnovaly. Část zpomalení souvisela s levnějšími pohonnými hmotami, zároveň ale domácnosti začaly více spořit.
Během jara totiž Američané část svých úspor využili k tomu, aby se vyrovnali s vysokou inflací. Následné zvýšení míry úspor tak může znamenat, že domácnosti budou v dalších měsících při utrácení opatrnější.
Právě spotřeba proto zůstává jedním z nejdůležitějších ukazatelů pro další vývoj americké ekonomiky. Opakování růstu o 3,4 % ze druhého čtvrtletí je podle původního textu velmi nepravděpodobné.
Na rozdíl od spotřeby zůstávají podnikové investice velmi silné. Firmy vynakládají stovky miliard dolarů na projekty spojené s umělou inteligencí a tento investiční boom zatím nevykazuje výraznější známky zpomalování.
Výstavba datových center a další infrastruktury tak může představovat významnou podporu ekonomiky i v situaci, kdy domácnosti začnou své výdaje omezovat. Pozitivně může ve třetím čtvrtletí působit také zahraniční obchod. Obchodní deficit pravděpodobně nebude HDP brzdit stejným způsobem jako ve druhém čtvrtletí a objevují se také známky, že podniky znovu doplňují zásoby.
Celkové číslo HDP za třetí čtvrtletí proto může nakonec vypadat poměrně dobře, přestože jeho jednotlivé složky mohou ukázat částečné ochlazení ekonomické aktivity.
Rizikem zůstávají mimo jiné vyšší ceny pohonných hmot a možnost dalších obchodních sporů s Kanadou a jinými zeměmi. Tyto faktory by mohly dále omezit kupní sílu domácností a zkomplikovat návrat spotřebitelských výdajů k rychlejšímu tempu.
Klíčové proto bude, jak výrazně spotřeba zpomalí. Tempo kolem 2 % by podle původního textu stále naznačovalo, že americká ekonomika zůstává v relativně dobré kondici.
Druhé čtvrtletí tak nabídlo poněkud zkreslený obrázek. Oficiální růst HDP o 1,5 % působí slabě, ale spotřeba rostla o 3,4 %, podnikové investice o 8,5 % a firemní zisky o 9 %. Americká ekonomika tedy vstoupila do třetího čtvrtletí se solidním základem, otázkou však zůstává, zda dokáže současné tempo udržet i při očekávaném zpomalení spotřebitelů.
