Počet lidí, kteří si v Česku spoří na penzi se státním příspěvkem, v prvním pololetí letošního roku dál mírně klesal. Ve 3. pilíři penzijního systému bylo na konci června 3,9 milionu účastníků, tedy o 15 000 méně než na konci roku 2025. Vláda současně schválila změny, které mají zvýšit atraktivitu penzijního spoření především pro mladší generace.
Vývoj jednotlivých částí třetího pilíře se přitom výrazně liší. Zatímco počet klientů starých transformovaných fondů rychle klesá, doplňkové penzijní spoření získává nové účastníky.
Na konci června bylo v transformovaných fondech 1,614 milionu lidí, což představovalo pokles o 136 000 proti konci roku 2025. Doplňkové penzijní spoření naopak využívalo 2,285 milionu lidí a počet účastníků jeho fondů se od začátku roku zvýšil o 121 000.
Celkový úbytek účastníků třetího pilíře je tak výsledkem především rychlého poklesu staršího penzijního připojištění, do kterého už není možné nově vstupovat.
Český třetí pilíř v současnosti zahrnuje dva základní typy produktů. Starší penzijní připojištění funguje prostřednictvím transformovaných fondů, zatímco od roku 2013 mohou lidé uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření.
Nové smlouvy o původním penzijním připojištění bylo možné uzavírat pouze do 30. listopadu 2012. Od ledna následujícího roku už mohou noví klienti vstupovat pouze do doplňkového penzijního spoření.
To se od původního systému liší především nutností zvolit investiční strategii. Nové fondy neposkytují garanci, že případná investiční ztráta nesníží hodnotu klientových úspor. Na druhé straně umožňují dosahovat potenciálně vyššího zhodnocení.
Právě postupný přesun klientů směrem k novému systému je patrný také z aktuálních statistik. Zatímco v transformovaných fondech počet účastníků během prvního pololetí klesl o 136 000, v účastnických fondech doplňkového penzijního spoření se zvýšil o 121 000.
Transformované fondy mají navíc podle schváleného návrhu definitivně skončit 31. prosince 2036. Klienti, kteří v nich v té době ještě zůstanou, budou automaticky převedeni do konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření.
Vláda minulý týden schválila úpravu zákona, jejímž cílem je zvýšit zájem o vytváření vlastních finančních rezerv na stáří. Změny se zaměřují zejména na mladší účastníky.
Návrh ministerstva financí přináší nová zvýhodnění pro mladé lidi a zavádí také novou strategii životního cyklu. Ta má umožnit vyšší zhodnocování vložených prostředků. Součástí navržených změn je rovněž snížení odváděných poplatků.
Úpravy tak přicházejí v situaci, kdy celkový počet lidí využívajících třetí pilíř dlouhodobě klesá. Na začátku tohoto desetiletí se počet účastníků pohyboval výrazně nad čtyřmi miliony, zatímco v letošním prvním pololetí už dosahoval pouze 3,9 milionu.
Vedle počtu účastníků se změnila také výše jejich vlastních příspěvků. Průměrný měsíční příspěvek letos klesl o 117 korun na 967 korun.
Naopak průměrná výše státního příspěvku se mírně zvýšila. Průměrný měsíční státní příspěvek na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření vzrostl o pět korun na 139 korun.
Mezi jednotlivými typy produktů existují rozdíly. U penzijního připojištění dosahoval průměrný vyplacený měsíční příspěvek státu 121 korun. U doplňkového penzijního spoření to bylo 151 korun.
Důležitou součástí financování penzijních úspor zůstávají také zaměstnavatelé. Jejich příspěvky jsou evidovány u 1,739 milionu smluv, ať už jde o penzijní připojištění, nebo doplňkové penzijní spoření.
Zaměstnavatel tak přispívá u více než jedné třetiny smluv. Počet těchto případů se proti konci roku 2025 nepatrně zvýšil.
Možnost vytvářet si prostřednictvím penzijních fondů finanční rezervu na stáří s podporou státu existuje v Česku od roku 1994. Systém od té doby prošel několika zásadními změnami.
Od ledna 2013 byl český penzijní systém tvořen třemi pilíři. První představuje povinné důchodové pojištění. Vedle něj vznikl druhý pilíř v podobě důchodového spoření, který však později skončil.
Nadále tak pokračuje reformovaný třetí pilíř, který zahrnuje současné doplňkové penzijní spoření a starší penzijní připojištění.
Z aktuálních údajů je patrné, že právě doplňkové penzijní spoření postupně získává větší význam. Počet jeho účastníků už dosahuje 2,285 milionu a výrazně převyšuje 1,614 milionu lidí, kteří stále zůstávají v transformovaných fondech.
Rozdíl mezi oběma systémy by se měl v dalších letech dále prohlubovat už kvůli tomu, že do transformovaných fondů nemohou vstupovat noví účastníci a jejich fungování má být v roce 2036 definitivně ukončeno.
Dlouhodobá data ministerstva financí ukazují, že počet účastníků třetího pilíře nejprve řadu let výrazně rostl. V roce 2000 si tímto způsobem spořilo na penzi 2,37 milionu lidí.
Už o pět let později jejich počet dosáhl 3,28 milionu a v roce 2008 překonal hranici čtyř milionů. Následoval další růst na 4,39 milionu v roce 2009, 4,53 milionu v roce 2010 a 4,57 milionu v roce 2011.
Historického maxima dosáhl počet účastníků podle uvedených statistik v roce 2012, kdy činil 5,13 milionu.
Od té doby začal postupně klesat. V roce 2013 bylo ve třetím pilíři 4,96 milionu lidí, o rok později 4,8 milionu a v roce 2015 už 4,64 milionu.
Pokles pokračoval také v následujících letech. V roce 2016 bylo evidováno 4,54 milionu účastníků, v roce 2017 jejich počet klesl na 4,47 milionu a v roce 2018 na 4,45 milionu.
V dalších letech se počet klientů určitou dobu držel relativně stabilně. V roce 2019 dosahoval 4,46 milionu, v roce 2020 činil 4,42 milionu a v roce 2021 mírně vzrostl na 4,44 milionu.
Poté se pokles opět zrychlil. V roce 2022 bylo evidováno 4,4 milionu lidí, v roce 2023 už 4,22 milionu a v roce 2024 přesně čtyři miliony. Na konci roku 2025 jejich počet dosahoval 3,91 milionu a během prvního pololetí letošního roku se snížil na 3,9 milionu.
Oproti vrcholu z roku 2012 tak ve třetím pilíři nyní spoří přibližně o 1,23 milionu lidí méně.
Současně ale probíhá výrazná změna struktury systému. Staré transformované fondy postupně ztrácejí klienty, zatímco doplňkové penzijní spoření letos účastníky získává.
Nově schválené změny mají tento modernější způsob spoření dále upravit a zatraktivnit především mladším lidem. Vedle zvýhodnění pro mladé účastníky má pomoci strategie životního cyklu s možností vyššího zhodnocení a také nižší poplatky.
Cílem změn je zvýšit zájem o vytváření větší vlastní finanční rezervy na stáří v situaci, kdy celkový počet účastníků třetího pilíře dlouhodobě klesá.
