Inflace v eurozóně během srpna znovu zrychlila a dostala se výrazně nad střednědobý cíl Evropské centrální banky. Meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl 3,3 %, zatímco v červenci činil 2,9 %. Srpnový výsledek odpovídal očekávání ekonomů a potvrdil pokračující tlak na ceny v době, kdy evropskou ekonomiku zasahují vyšší náklady na energie spojené s konfliktem v Íránu.
Nová data přicházejí těsně před dalším zasedáním Evropské centrální banky. ECB by podle očekávání měla příští týden zvýšit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 2,5 %. Šlo by o druhé zvýšení nákladů na financování v letošním roce a zároveň druhé zvýšení sazeb od roku 2023.
Centrální banka už sazby zvýšila v červnu, čímž se stala první centrální bankou ze skupiny G7, která v reakci na konflikt v Íránu přistoupila ke zpřísnění měnové politiky. Srpnový vývoj inflace nyní podporuje očekávání, že další krok bude následovat už na nejbližším zasedání.
Inflace se totiž nad 2% cílem ECB drží už šest měsíců v řadě. Zatímco některé vnitřní cenové tlaky během srpna mírně polevily, prudký růst cen energií celkovou inflaci vytlačil výše.
Nejvýraznější změnu během srpna zaznamenaly ceny energií. Jejich meziroční růst zrychlil z červencových 10,3 % na 14,3 %, což představovalo nejrychlejší tempo od začátku roku 2023.
Tak vysoký růst cen energií eurozóna naposledy zažívala během evropské energetické krize, kterou vyvolala ruská plnohodnotná invaze na Ukrajinu. Současný tlak má jiný bezprostřední zdroj, jeho dopady na spotřebitele a měnovou politiku jsou však znovu významné.
Ceny ropy od začátku srpna vzrostly o více než 15 %. Jedním z hlavních důvodů zůstává omezená lodní doprava přes Hormuzský průliv. Právě tato strategická námořní cesta je klíčová pro přepravu energetických surovin a její omezení znovu zvýšilo obavy investorů, že světová ekonomika může čelit delšímu období zvýšené inflace.
Růst cen energií v eurozóně byl navíc během srpna široce rozložený. Nezdražovala pouze pohonná hmota používaná v dopravě, ale také plyn a nově i elektřina. Právě širší rozšíření cenových tlaků může být pro ECB důležité, protože ukazuje, že energetický šok se neomezuje pouze na jednu úzkou část spotřebitelského koše.
Vyšší ceny energií zároveň ovlivňují očekávání investorů ohledně budoucího vývoje úrokových sazeb. Rostoucí obavy z dlouhodobější inflace poslaly výše také výnosy státních dluhopisů na světových trzích. V úterý se například britské náklady na financování dostaly nejvýše od roku 2008 a výnosy japonských dluhopisů vystoupaly na úrovně nevídané od 90. let.
Celkový inflační obrázek však nebyl během srpna jednoznačně negativní. Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, meziročně zpomalila na 2,4 % z červencových 2,5 %.
Pokles zaznamenala také inflace ve službách, kterou ECB pozorně sleduje jako ukazatel domácích cenových tlaků. V srpnu zpomalila na 3 % z červencových 3,3 %.
Ani tento vývoj však zatím neznamená návrat cenových tlaků k úrovním odpovídajícím cíli centrální banky. Inflace ve službách se nad 2% cílem ECB drží už více než tři roky. Přesto její srpnové zpomalení společně s mírným poklesem jádrové inflace ukazuje, že prudší růst celkové inflace tentokrát táhne především energetická složka.
Právě rozdíl mezi vývojem celkové a jádrové inflace bude důležitý pro další rozhodování centrální banky. Na jedné straně se některé domácí cenové tlaky zmírňují, na straně druhé však rychle rostoucí ceny energií mohou postupně pronikat do dalších částí ekonomiky.
Pro ECB je proto zásadní zabránit tomu, aby se současný energetický šok proměnil v dlouhodobější problém. Před zveřejněním nejnovějších údajů zaznělo z vedení evropské měnové politiky varování, že centrální bankéři si v prostředí zvýšených inflačních tlaků nemohou dovolit polevit.
Srpnový údaj 3,3 % zároveň znamená další měsíc, kdy se celková inflace vzdálila 2% cíli. Ještě v červenci činila 2,9 %, takže během jednoho měsíce vzrostla o 0,4 procentního bodu.
Očekávání finančních trhů se proto soustředí na další krok ECB. Zvýšení sazeb o 25 bazických bodů na 2,5 % je před příštím zasedáním považováno za velmi pravděpodobné. Pokud k němu dojde, naváže centrální banka na červnové zpřísnění měnové politiky.
Otázkou však zůstává, zda bude příští zvýšení posledním. Široce rozložený růst cen energií zvyšuje možnost, že ECB bude muset pokračovat ve zpřísňování i později během roku. Pravděpodobnost dalšího zvýšení sazeb v prosinci se podle uvedeného hodnocení posunula přibližně na vyrovnanou úroveň 50 ku 50.
Pro rozhodování bude klíčové, jak dlouho zůstanou ceny energií zvýšené a zda se jejich růst začne výrazněji přelévat do dalších oblastí spotřebitelských cen. Pokud bude omezení dopravy přes Hormuzský průliv pokračovat, může tlak na ceny ropy a dalších energetických surovin přetrvat.
Vývoj zároveň ukazuje, jak rychle může geopolitický konflikt změnit výhled měnové politiky. ECB ještě letos reagovala na rostoucí cenové tlaky prvním zvýšením sazeb od roku 2023 a nyní se připravuje na další krok.
Srpnová inflace 3,3 % zůstává výrazně nad 2% cílem ECB, přestože jádrová inflace a růst cen služeb mírně zpomalily. Hlavním problémem jsou nyní energie, jejichž meziroční zdražení dosáhlo 14,3 % a bylo nejvyšší od začátku roku 2023.
Na zveřejnění dat reagovalo euro jen omezeně. Po oznámení srpnových čísel se obchodovalo přibližně beze změny na úrovni 1,159 dolaru.
Další vývoj inflace bude proto záviset zejména na cenách energií a situaci kolem Hormuzského průlivu. Pokud budou náklady na ropu, plyn a elektřinu dál růst, ECB může čelit potřebě udržovat přísnější měnovou politiku déle, než se ještě před eskalací konfliktu očekávalo.
