Americké akcie vstoupily do září poklesem. Wall Street v úterý oslaboval pod tlakem prudkého růstu cen ropy, vyšších výnosů státních dluhopisů a obnovené vojenské eskalace mezi Spojenými státy a Íránem. Makroekonomická data mezitím ukázala mírně slabší, ale stále odolný americký trh práce, takže očekávání ohledně zářijového zvýšení úrokových sazeb Federálního rezervního systému se výrazně nezměnila.
Vývoj přišel po poměrně úspěšném srpnu, během kterého americké akcie podpořila silná výsledková sezona a částečné zotavení titulů spojených s umělou inteligencí. V poslední době však trhy provází výrazná volatilita. Růstové fáze střídají poklesy, přičemž hlavními zdroji nejistoty zůstávají kolísající ceny ropy a rozsáhlý výprodej na dluhopisových trzích.
Technologický Nasdaq Composite v úterý klesl o 1 % na 26 099,77 bodu. Širší index S&P 500 odepsal 0,7 % a uzavřel na 7632,70 bodu. Dow Jones Industrial Average oslabil o 0,8 % na 52 767,59 bodu.
Září je přitom z historického pohledu pro americký akciový trh nejslabším měsícem roku. Tentokrát jeho začátek doprovází kombinace geopolitického napětí, rostoucích nákladů na energie a vyšších tržních úrokových sazeb, což zvyšuje tlak především na rizikovější aktiva.
Jedním z hlavních faktorů úterního poklesu akcií byla další eskalace konfliktu na Blízkém východě. Americké síly provedly nové útoky proti cílům íránských Revolučních gard. Íránská státní média uvedla, že zásahy dopadly také na továrnu v oblasti Qeshm a další cíle v provincii Hormozgan.
Spojené státy a Írán se už před předchozím víkendem dostaly do sporu ohledně kontroly nad Hormuzským průlivem. Situace následně znovu přešla do otevřené vojenské fáze, když americké síly provedly v neděli první útoky od července.
Operace byla popsána jako omezená a přesně zaměřená proti jednotkám Revolučních gard, které měly pokládat miny v Hormuzském průlivu. Írán poté odpověděl útoky na americké vojenské základny v Jordánsku. Jordánská státní média zároveň informovala o úspěšném zachycení a zničení osmi raket.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že další útoky byly reakcí na pokus o zaminování průlivu a útok na vojenskou základnu v Jordánsku. Současně varoval, že případná další íránská odveta by mohla vést k ještě silnějším americkým úderům.
Právě obnovení vojenských operací výrazně zasáhlo trh s ropou. Ceny už rostly v pondělí a během úterý své zisky prudce rozšířily.
Futures na ropu Brent s listopadovou splatností vzrostly o 7,9 % na 95,36 dolaru za barel. Americká ropa WTI s říjnovou splatností zdražila o 5,9 % na 90,85 dolaru za barel. Cena WTI se tak dostala nad hranici 90 dolarů poprvé od 11. června.
Růst ropy představuje pro finanční trhy další komplikaci, protože vyšší ceny energií mohou posilovat inflační tlaky. Současně mohou zvyšovat náklady podniků a domácností, což vytváří tlak jak na ekonomickou aktivitu, tak na firemní ziskovost.
Dalším výrazným negativním faktorem byl pokračující výprodej na trzích státních dluhopisů. Výnosy amerických Treasury v úterý dál rostly kvůli obavám z inflace a vysokého veřejného zadlužení.
Výnos desetiletého amerického státního dluhopisu se dostal na nejvyšší úroveň od listopadu 2023. Výnos dvouletého dluhopisu mezitím vystoupal nejvýše od července 2024.
Podobný trend byl patrný také mimo Spojené státy. Výnos desetiletého japonského státního dluhopisu překonal 3 %, což se stalo poprvé od srpna 1996. Německý desetiletý výnos vystoupal nejvýše od března 2011 a výnos britského desetiletého státního dluhopisu se dostal na nejvyšší úroveň od července 2007.
Globální růst výnosů ukazuje, že investoři požadují vyšší kompenzaci za držení státního dluhu. Mezi hlavní obavy patří přetrvávající inflace a fiskální situace jednotlivých zemí.
Vyšší dluhopisové výnosy zároveň představují problém pro akciové trhy. Rostoucí náklady na financování mohou tlačit na ziskové marže firem a prodražovat úvěry pro domácnosti i podniky. Vyšší výnosy navíc zvyšují atraktivitu dluhopisů v porovnání s akciemi, což může vést k přesunu části kapitálu mimo akciový trh.
Ve Spojených státech se vývoj dluhopisů odehrává v době, kdy investoři výrazně zvýšili očekávání dalšího růstu sazeb Fedu. Pravděpodobnost zářijového zvýšení sazeb vzrostla po přísnějším projevu předsedy Fedu Kevina Warshe na ekonomickém sympoziu v Jackson Hole.
Případné zvýšení sazeb by mohlo pomoci tlumit inflaci prostřednictvím vyšších nákladů na financování. Současně však může negativně ovlivnit podnikové hospodaření a trh práce. Firmy mohou v prostředí vyšších nákladů omezovat nábor nebo přistupovat k propouštění.
Právě kombinace vysoké inflace a oslabujícího trhu práce by Fed dostala do komplikované situace, protože centrální banka musí současně sledovat cenovou stabilitu i zaměstnanost.
Úterní statistika Job Openings and Labor Turnover Summary přinesla další informace o kondici amerického trhu práce. Počet volných pracovních míst v červenci dosáhl 7,271 milionu, což bylo méně než očekávaných 7,330 milionu.
Výsledek ale zároveň znamenal růst proti červnu, jehož údaj byl revidován směrem dolů na 7,182 milionu pracovních míst.
Červencové číslo tedy sice zaostalo za očekáváním, celková situace ale nadále ukazovala relativně odolný trh práce. Počet volných pracovních míst zůstal poměrně blízko dvouletému maximu 7,585 milionu, kterého bylo dosaženo v dubnu.
Data proto neposunula očekávání ohledně zářijového zasedání Fedu výraznějším směrem. Po jejich zveřejnění finanční trhy přisuzovaly přibližně 68% pravděpodobnost zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Pravděpodobnost ponechání sazeb beze změny činila téměř 32 %. Obě hodnoty byly proti předchozímu dni jen nepatrně změněné.
Pozornost investorů se nyní přesouvá k páteční zprávě o americké zaměstnanosti mimo zemědělství za srpen. Ta může nabídnout důležitější signál o síle trhu práce a ovlivnit očekávání dalšího postupu Fedu.
Vývoj přichází v době, kdy finanční trhy současně řeší déle přetrvávající inflační tlaky, výrazné kolísání cen ropy a pokračující výprodej státních dluhopisů. Do nejistoty přispívá také americký veřejný dluh, který dosáhl 40 bilionů dolarů.
Wall Street tak vstoupil do historicky slabého měsíce v prostředí, kdy se několik rizik vzájemně posiluje. Dražší ropa může podporovat inflaci, vyšší inflace zvyšuje tlak na Fed a očekávání vyšších sazeb následně tlačí vzhůru výnosy dluhopisů a náklady na financování.
Současně ale americký trh práce zatím nevykazuje výrazné známky prudkého zhoršení. To může Fedu poskytovat větší prostor při rozhodování o dalším zpřísnění měnové politiky. Pro investory proto budou další data z trhu práce zásadní při posuzování toho, zda se současná kombinace vysoké inflace a vyšších sazeb začne výrazněji promítat do zaměstnanosti a ekonomické aktivity.
