Evropské akciové trhy ve středu oslabily pod tlakem rychle rostoucích cen energií a rozšiřujícího se konfliktu na Blízkém východě. Celoevropský index STOXX Europe 600 (^STOXX) klesl o 0,4 %, přičemž prodejní tlak zasáhl širokou část trhu.
Pokles vedly zejména průmyslové podniky, společnosti zaměřené na zbytnou spotřebu a růstové sektory citlivé na vývoj úrokových sazeb. Jejich ztráty převážily nad růstem velkých energetických skupin a výrobců zbrojní techniky obchodovaných ve Frankfurtu, Paříži a Londýně.
Německý index DAX (^GDAXI) odepsal 0,4 %. Francouzský index CAC 40 (^FCHI) oslabil o 0,6 %, což představovalo nejvýraznější pokles mezi uvedenými hlavními evropskými burzami. Britský index FTSE 100 (^FTSE) uzavřel níže o 0,2 %.
Trhy současně zohledňovaly riziko delšího období, v němž by se zvýšená inflace spojila se slabším hospodářským růstem. Další zdražení energií by se promítalo do nákladů evropských podniků i výdajů domácností, zatímco vyšší úrokové sazby by nadále zpřísňovaly podmínky financování.
Futures na ropu Brent (BZ=F) vzrostly o 1,6 % na 99,49 dolaru za barel. Cena se tak dostala jen několik desítek centů pod psychologicky sledovanou hranici 100 dolarů, kterou finanční trhy vnímají v souvislosti s přetrvávajícími inflačními tlaky.
Růst následoval po úterní sérii koordinovaných útoků jemenských Húsíů podporovaných Íránem. Údery směřovaly na několik měst v Saúdské Arábii a zatáhly tohoto klíčového regionálního spojence Spojených států hlouběji do ozbrojeného konfliktu.
Ve stejnou dobu Spojené státy přímo zaútočily na několik íránských ropných tankerů. Írán reagoval raketovým úderem na americkou vojenskou základnu v Jordánsku. Kombinace těchto událostí zvýšila obavy z dalšího narušení dodávek ropy z regionu.
Případný návrat ceny Brentu nad 100 dolarů za barel by zvýšil výrobní vstupy evropských podniků, zejména v energeticky náročných oborech. Vyšší ceny pohonných hmot a energií by zároveň omezovaly část rozpočtů domácností určenou na ostatní spotřebu.
Vedle zpoždění v lodní dopravě kolem Hormuzského průlivu se pozornost přesunula také k riziku přímého poškození regionální infrastruktury. Takový vývoj by přesahoval dočasné logistické komplikace a mohl by znamenat dlouhodobější omezení nabídkových kapacit.
Peněžní trhy téměř plně započítaly, že Evropská centrální banka na čtvrtečním zasedání zvýší úrokové sazby o 25 bazických bodů. Depozitní sazba by se v takovém případě posunula na 2,50 %. O rozhodnutí bude jednat Rada guvernérů vedená prezidentkou ECB Christine Lagardeovou.
Očekávání přísnějšího postupu zesílilo po zveřejnění předběžných inflačních údajů za eurozónu. Celková meziroční inflace zrychlila v důsledku dvouciferného růstu energetické složky, což zvýšilo tlak na centrální banku, aby se nadále soustředila na cenovou stabilitu.
Rostoucí ceny ropy situaci ECB dále komplikují. Energie mají přímý vliv na celkovou inflaci a prostřednictvím výrobních a přepravních nákladů se mohou postupně promítat také do cen dalšího zboží a služeb. Evropská ekonomika přitom zároveň čelí dopadům dražšího financování.
Výnosy státních dluhopisů klíčových evropských zemí se držely poblíž několikaletých maxim. Vyšší bezrizikové výnosy snižovaly rozdíl mezi výnosy akcií a dluhopisů a přispívaly ke zpřísňování finančních podmínek v celé eurozóně.
Vedle čtvrtečního jednání ECB se pozornost globálních akciových trhů soustředila také na údaje o inflaci ve Spojených státech, jejichž zveřejnění bylo naplánováno na pozdější část týdne. Tato čísla mají doplnit obraz cenových tlaků, které ovlivňují měnovou politiku na obou stranách Atlantiku.
