Česko čelí riziku výrazné finanční korekce. Po auditu Evropské komise by mohlo vracet přibližně šest miliard korun ze zemědělských dotací, které byly v minulosti vyplaceny českým příjemcům.
Audit se zaměřil na systém poskytování zemědělských podpor a zejména na otázku, zda nejsou na jeden pozemek vypláceny dotace více uživatelům. Ministerstvo zemědělství se závěry nesouhlasí a připravuje argumentaci, pomocí které je chce v dalším průběhu auditního řízení rozporovat.
Výsledek proto zatím není konečný. Česká republika má možnost reagovat do konce roku a následovat bude několik dalších fází, během nichž budou česká strana a Evropská komise vyjasňovat svá stanoviska. Teprve poté má Komise vydat konečné rozhodnutí.
Případná částka je významná také ve srovnání s celkovým objemem podpor směřujících do českého zemědělství. Čeští zemědělci v minulém roce získali na dotacích celkem 33,5 miliardy korun. Požadavek na vrácení zhruba šesti miliard by tak představoval podstatnou část této částky.
Evropské prověřování souvisí s fungováním systému LPIS a způsobem, jakým se ověřují dispoziční práva k zemědělské půdě. Auditoři požadují další informace zejména o postupech používaných při kontrole práv k jednotlivým pozemkům.
Další oblastí jejich zájmu jsou mechanismy, které mají zabránit obcházení pravidel u agroenvironmentálních opatření. Jednou z klíčových otázek celého auditu je, zda systém dostatečně zajišťuje, že na konkrétní zemědělský pozemek není neoprávněně čerpána podpora více uživateli.
Ministerstvo zemědělství s předběžnými závěry nesouhlasí. Do konce roku proto připraví stanovisko České republiky a argumentaci proti zjištěním auditorů. Auditní proces tím ale neskončí. Po českém vyjádření budou následovat další fáze řízení a teprve na jejich konci bude jasné, zda bude Česko skutečně muset prostředky vracet a případně v jakém rozsahu.
Státní zemědělský intervenční fond připomíná, že některé nepříznivé výsledky evropských auditů se v minulosti podařilo v dalším řízení zvrátit. Rozdíl oproti současné situaci však spočívá především v rozsahu potenciální finanční korekce.
V předchozích případech se jednalo maximálně o vrácení 13 milionů eur, tedy přibližně 315 milionů korun. Nynější potenciální částka kolem šesti miliard korun je tedy mnohonásobně vyšší.
Z tohoto důvodu bude další průběh auditního řízení pro české zemědělství i veřejné finance podstatný. V současné fázi však částku nelze považovat za definitivně stanovenou povinnost k úhradě. Česká republika má stále prostor závěry rozporovat a předložit vlastní argumenty.
Výhrady k závěrům auditu zaznívají také ze zemědělského sektoru. Zemědělský svaz považuje potenciální finanční korekci za nepřiměřeně vysokou a upozorňuje rovněž na možné zvýšení administrativní zátěže.
Podle svazu v praxi nedochází k situacím, kdy by na stejných pozemcích současně působili dva uživatelé a oba na ně čerpali podporu. Přísnější požadavky vyvolané auditem by proto podle této argumentace mohly vést k zavedení kontrol zaměřených na problém, který se v českém prostředí reálně nevyskytuje.
Dodatečné povinnosti by se nemusely týkat pouze samotných zemědělců. Vyšší administrativní nároky mohou vzniknout také Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, který by mohl být nucen u určité části žadatelů důkladněji ověřovat, zda mají řádně doložený právní důvod k užívání konkrétních pozemků.
Jedním z možných vysvětlení nesrovnalostí, které auditoři identifikovali, mohou být výměny pozemků mezi jednotlivými zemědělci. Dalším faktorem mohl být nedávný konec režimu takzvaných nedostatečně identifikovaných vlastníků.
V této souvislosti šlo o 95 000 pozemků, o které se do konce roku 2023 nikdo nepřihlásil a které následně připadaly státu. Právě změny související s vlastnictvím a užíváním zemědělské půdy mohou být jednou z oblastí, kde auditoři identifikovali potenciální nedostatky.
Celá situace tak může mít kromě finančních dopadů také praktické důsledky pro způsob administrace zemědělských dotací. Pokud by evropské instituce požadovaly důkladnější ověřování práv k půdě, mohlo by to znamenat další kontrolní povinnosti jak pro státní instituce, tak pro samotné žadatele o podporu.
Audity v evropských zemích byly zahájeny v souvislosti s rozsáhlými podvody se zemědělskými dotacemi v Řecku. Tamní případ ukázal, jak mohou nedostatky v evidenci půdy vytvořit prostor pro neoprávněné čerpání evropských prostředků.
Policie v Řecku kvůli podvodům s unijními dotacemi v minulém roce zadržela desítky lidí. Podstatnou roli v případu sehrával neúplný katastr nemovitostí, kvůli kterému nebylo v některých případech jednoznačné, komu konkrétní zemědělská půda patří.
Pachatelé následně využívali nedostatků systému, přivlastňovali si půdu, která jim nepatřila, a poté na tyto pozemky čerpali zemědělské dotace. Právě tato zkušenost vedla k širšímu prověřování systémů používaných v jednotlivých evropských zemích.
Český případ se nyní nachází v auditní fázi a konečné rozhodnutí Evropské komise zatím nepadlo. Klíčová bude argumentace, kterou Česká republika předloží do konce roku, a následná jednání mezi oběma stranami.
Rozdíl mezi současným případem a předchozími spory o zemědělské dotace je především ve velikosti potenciální finanční korekce. Zatímco dřívější nepříznivé výsledky auditů se týkaly maximálně zhruba 315 milionů korun, nyní je ve hře částka přibližně šesti miliard.
Vedle samotného rizika vracení peněz proto bude důležité také to, zda audit povede ke změnám kontrolního systému. Přísnější ověřování dispozičních práv k půdě by mohlo zvýšit administrativní náročnost poskytování dotací, a to i v případě, že se české straně podaří výslednou finanční korekci snížit nebo zcela odvrátit.
Česko tak nyní čeká další fáze auditního řízení. Šest miliard korun zatím představuje hrozící, nikoli definitivní finanční dopad, přičemž konečný výsledek bude záviset na vyhodnocení českých námitek a následném rozhodnutí Evropské komise.
