Vláda je připravena zasáhnout proti drahé elektřině. Pokud bude růst cen na energetickém trhu pokračovat, kabinet může stanovit maximální ceny elektřiny na úrovni výrobců i dodavatelů.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček konkrétní cenovou hranici, při které by vláda k zastropování přistoupila, neuvedl. Podle něj je ale takový mechanismus připravený a případné opatření by nemělo mít dopad na státní rozpočet.
Situace se zhoršuje v souvislosti s vývojem na Blízkém východě. Velkoobchodní cena zemního plynu pro evropský trh na konci týdne překonala 80 eur za megawatthodinu, což se stalo poprvé od roku 2022. Společně s plynem zdražuje také elektřina.
Kabinet současně řeší prudký růst cen pohonných hmot. Benzin Natural 95 během jediného týdne zdražil v průměru o 1,88 koruny na 44,22 koruny za litr, zatímco nafta přidala 1,90 koruny a dostala se na 47,79 koruny za litr.
Vláda podle ministerstva průmyslu a obchodu vývoj energetického trhu pravidelně sleduje. Pokud by ceny elektřiny pokračovaly v prudkém růstu, jednou z připravených možností je jejich regulace.
Zastropování by se přitom nemělo vztahovat pouze na konečné dodavatele. Kabinet počítá s možností stanovit maximální ceny také na úrovni výrobců, což by mělo umožnit zasáhnout do cenového řetězce už před prodejem elektřiny domácnostem a podnikům.
Konkrétní hranice, při které by byl mechanismus aktivován, zatím stanovena nebyla. Vláda tak nechává prostor reagovat podle dalšího vývoje velkoobchodních trhů.
Podstatnou součástí návrhu je předpoklad, že by opatření nemělo zatěžovat státní rozpočet. Podrobnosti mechanismu ani způsob, jakým by byly maximální ceny nastaveny pro jednotlivé účastníky trhu, však zatím zveřejněny nebyly.
Tlak na evropskou energetiku v posledních dnech výrazně zesílil. Cena zemního plynu překročila hranici 80 eur za MWh, naposledy zaznamenanou v roce 2022. Vývoj plynu má zároveň dopad na cenu elektřiny, která rovněž roste.
Hlavním zdrojem současné nejistoty je zhoršující se geopolitická situace na Blízkém východě. Vyšší ceny energetických komodit se následně promítají do evropského trhu a zvyšují tlak na vlády, aby připravovaly opatření pro případ další eskalace.
Český kabinet zatím k plošnému zastropování nepřistoupil. Z vyjádření ministerstva ale vyplývá, že tento scénář považuje za jednu z možností, pokud by současný růst pokračoval.
Podobný problém vláda řeší u benzinu a nafty. Také zde má připravená opatření, jejich případné zavedení ale chce koordinovat s okolními státy.
Klíčové bude především porovnání českých cen s okolními zeměmi. Pokud by pohonné hmoty v Česku byly zásadně dražší než v sousedních státech, kabinet je podle Havlíčka připraven okamžitě reagovat.
Česko chce další postup koordinovat také se zeměmi Visegrádské skupiny. Státy V4 se mají vzájemně informovat o vývoji a případných regulačních krocích. Pokud by některá ze zemí přistoupila k regulaci, česká vláda je připravena reagovat obdobně.
Koordinovaný postup má zabránit situaci, kdy by jednostranné opatření výrazně změnilo cenové podmínky mezi jednotlivými státy regionu.
Tlak na zásah roste společně s cenami na čerpacích stanicích. Podle čtvrtečních údajů společnosti CCS se průměrná cena benzinu Natural 95 během týdne zvýšila o 1,88 koruny na 44,22 koruny za litr.
Ještě vyšší zůstává cena nafty. Ta během stejného období zdražila o 1,90 koruny a ve středu stála v průměru 47,79 koruny za litr.
Benzin byl naposledy dražší v srpnu 2022. Nafta se nyní nachází na nejvyšší cenové úrovni od letošního dubna. Rychlost současného zdražování tak zvyšuje tlak nejen na domácnosti, ale také na firmy závislé na silniční dopravě.
Premiér Andrej Babiš upozornil, že za současným zdražováním pohonných hmot nestojí pouze vysoké ceny ropy. Dalším faktorem jsou podle něj vysoké rafinérské marže a nedostatek dostupných rafinérských kapacit.
Vláda proto spojuje diskusi o cenách pohonných hmot také se systémem emisních povolenek. Premiér znovu vyzval k omezení platnosti systémů ETS 1 a ETS 2 pro rafinérie, které považuje za další faktor ovlivňující náklady v energetickém sektoru.
Do cen se současně promítají dva významné geopolitické konflikty. Vedle války na Ukrajině jde především o boje na Blízkém východě, které zvyšují cenu ropy a dalších energetických komodit.
Možnosti české vlády přímo ovlivnit světové ceny surovin jsou omezené. Kabinet se proto soustředí především na opatření, která by mohla tlumit jejich dopad na domácí spotřebitele a podniky.
U elektřiny je jednou z připravených variant zastropování cen na straně výrobců a obchodníků. U pohonných hmot chce vláda nejprve sledovat situaci v okolních zemích a koordinovat případný zásah s dalšími státy V4.
Zásadní bude další vývoj energetických komodit. Překonání hranice 80 eur za MWh u evropského plynu ukazuje, že geopolitické napětí už má výrazný dopad na velkoobchodní trhy. Rostoucí ceny elektřiny a rychlé zdražování paliv následně přenášejí tento tlak přímo na českou ekonomiku.
Kabinet zatím neurčil konkrétní cenovou úroveň, která by automaticky spustila regulaci. Zastropování elektřiny tak zůstává připraveným krizovým nástrojem pro případ další eskalace, nikoliv opatřením, které by vláda už rozhodla zavést.
