Americký dluhopisový trh se Scottu Bessentovi zatím zkrotit nepodařilo. Ministr financí administrativy prezidenta Donalda Trumpa nastupoval do funkce s rozsáhlými zkušenostmi z finančních trhů a cílem snížit náklady na financování americké ekonomiky. Vývoj výnosů však zamířil opačným směrem.
Bessent na začátku minulého roku hovořil o snaze dostat výnos klíčového desetiletého amerického státního dluhopisu pod 4 %. V polovině září 2026 se však desetiletý výnos dostal nad hranici 5 % a na nejvyšší úroveň od roku 2007. Oficiální data amerického ministerstva financí ukazují pro 15. září hodnotu 5,00 %.
Růst výnosů znamená vyšší náklady na financování nejen pro federální vládu. Desetiletý americký dluhopis patří mezi nejdůležitější referenční sazby finančního systému a jeho vývoj se promítá například do hypoték a firemních úvěrů. Vyšší výnosy proto postupně zdražují financování napříč ekonomikou.
Situaci se Bessent pokusil řešit rozšířením programu zpětných odkupů státních dluhopisů. Americké ministerstvo financí oznámilo zvýšení maximální velikosti operací zaměřených na podporu likvidity u dlouhodobějších dluhopisů. U příslušných splatností měla maximální velikost jedné operace vzrůst z 2 miliard dolarů nejméně na 4 miliardy dolarů.

Výnosy však pokračovaly vzhůru. Spor se proto stále více soustředí na otázku, zda může ministerstvo financí podobnými zásahy dlouhodobě ovlivnit trh, jehož velikost dosahuje desítek bilionů dolarů.
Bessent si během své kariéry vybudoval pověst člověka ochotného přijímat výrazné tržní sázky. V roce 1992 se podílel na známé spekulaci George Sorose proti britské libře. Británie nakonec ustoupila od snahy podporovat svou měnu a obchod Sorosovi přinesl více než miliardu dolarů.
Ve funkci ministra financí Bessent rovněž vystupuje sebevědomě. V souvislosti se zásahy na finančních trzích například veřejně zdůrazňoval informační výhodu, kterou jako představitel americké vlády disponuje, a dal najevo, že obchodníci mohou proti jeho krokům sázet, pokud chtějí.
Americký dluhopisový trh však představuje výrazně odlišné prostředí. Jeho velikost dosahuje přibližně 32 bilionů dolarů, takže i několikamiliardové zpětné odkupy představují pouze malou část celého trhu. Rozšíření programu navíc investory výrazně neuklidnilo a výnosy dlouhodobých dluhopisů po oznámení pokračovaly v růstu.
Samotné ministerstvo financí zdůvodnilo navýšení odkupů snahou poskytovat větší podporu likviditě v dlouhodobějších segmentech trhu. Program se týkal zejména dluhopisů se splatností od deseti do dvaceti a od dvaceti do třiceti let.
Názory na dopad programu se přesto rozcházejí. Kritici tvrdí, že zásah nedokázal zabránit růstu výnosů a mohl investorům signalizovat, že vláda má z vývoje dluhopisového trhu obavy. Jiný pohled říká, že program neměl na nedávný růst výnosů rozeznatelný vliv a rozhodující byly jiné faktory, zejména prudký růst cen ropy.
Bessent sám program naopak označil za úspěšný a před zákonodárci hájil jeho fungování navzdory tomu, že desetiletý výnos mezitím překonal 5 %.
Za růstem výnosů nestojí pouze politika ministerstva financí. Významnou roli hraje stav amerických veřejných financí, inflační tlaky, ceny energií i očekávání ohledně měnové politiky Fedu.
Trumpova administrativa dříve slibovala snížit federální rozpočtový deficit na 3 % hrubého domácího produktu. Deficity se však pohybují přibližně na dvojnásobku této úrovně. Bessent během vystoupení před zákonodárci připustil, že desetiletý výnos odráží řadu faktorů a že potřeba řešit deficit je jedním z nich.
Právě stav veřejných financí je důvodem, proč část ekonomů zpochybňuje možnost dlouhodobě snížit výnosy samotnými odkupy dluhopisů. Pokud investoři požadují vyšší výnos kvůli rozsahu budoucího zadlužování a nabídce nových státních dluhopisů, technické zásahy do fungování trhu nemusejí změnit základní příčinu problému.
Do situace navíc vstupují další faktory. Prudký růst cen ropy zvýšil inflační obavy a podpořil očekávání vyšších úrokových sazeb. Reuters uvedl, že rozšířený program odkupů nedokázal investory uklidnit a výnosy desetiletých, dvacetiletých i třicetiletých dluhopisů po oznámení rostly.
Vyšší výnosy mají přímý dopad také na domácnosti. Hypoteční sazby, které vývoj desetiletých amerických dluhopisů úzce sledují, se dostaly na nejvyšší úroveň od června 2025. Rostoucí náklady na financování současně dopadají na malé podniky a samotnou federální vládu.
Bessent navíc pracuje s omezenějšími nástroji než americká centrální banka. Ministerstvo financí může upravovat strukturu emisí nebo provádět zpětné odkupy, nemá však stejné možnosti jako Fed při vytváření likvidity a nákupech finančních aktiv.
Současný vývoj nelze oddělit ani od širší hospodářské politiky Trumpovy administrativy. Obchodní politika v minulém roce vyvolala výraznou reakci dluhopisového trhu a současný konflikt s Íránem přispívá k růstu cen energií a životních nákladů.

Právě ropa se v posledních týdnech stala jedním z klíčových faktorů. Vyšší ceny energií mohou udržovat inflaci na zvýšených úrovních, což následně podporuje očekávání přísnější měnové politiky. Výnosy dluhopisů tak nereagují pouze na velikost federálního dluhu, ale také na očekávaný vývoj inflace, sazeb a celé americké ekonomiky. Reuters v polovině září spojoval překonání pětiprocentní hranice u desetiletého výnosu právě s inflačními obavami, vysokými cenami ropy a fiskálním výhledem.
Bessent přesto nadále hájí svou strategii. Poukazuje mimo jiné na relativní výkonnost amerických dluhopisů a úspěšné aukce státního dluhu. Při kongresovém slyšení také připustil, že vysoké výnosy souvisejí s globálními faktory i americkým rozpočtovým deficitem.
Vývoj posledních týdnů nicméně ukazuje limity přímého ovlivňování tak rozsáhlého trhu. Navýšení odkupů může podporovat likviditu v určitých částech výnosové křivky, ale současně proti němu působí vysoké deficity, inflační očekávání, ceny ropy a očekávaná politika Fedu.
Desetiletý výnos nad hranicí 5 % proto představuje nejen problém pro Bessentův původní cíl dostat jej pod 4 %, ale také širší ekonomickou otázku. Čím déle zůstanou výnosy na vysokých úrovních, tím déle budou zvýšené také náklady na financování vlády, domácností a podniků.