Evropské akcie ve čtvrtek ustoupily z úvodních stabilních úrovní. Náladu na trzích ovlivnil přetrvávající diplomatický spor mezi Washingtonem a Teheránem, obavy technologického sektoru spojené s umělou inteligencí a růst výnosů státních dluhopisů.
Panevropský index STOXX Europe 600 (^STOXX) klesl o 0,4 procenta. Německý DAX (^GDAXI) odepsal 0,6 procenta, zatímco francouzský CAC 40 (^FCHI) oslabil o 0,4 procenta. Londýnský FTSE 100 (^FTSE) ztratil 0,3 procenta.
Očekávání rychlého diplomatického průlomu během Valného shromáždění OSN postupně slábla. Američtí a íránští představitelé zůstávali ve svých požadavcích na podmínky formální mírové dohody i obnovení provozu v Hormuzském průlivu výrazně vzdáleni.
Patová situace znovu zvýšila rizikovou přirážku spojenou s energetickými trhy. Hormuzský průliv patří mezi témata sledovaná účastníky trhu kvůli dopadům jeho provozu na přepravu energetických surovin, přičemž zdrojový text neuvádí konkrétní změnu jejich cen.
Vývoj na Blízkém východě se tak zařadil mezi hlavní důvody, proč se počáteční stabilita evropských akcií neudržela. K poklesu současně přispívaly vyšší výnosy dluhopisů, které zvyšují náklady financování a promítají se do ocenění akciových titulů.
Slabší nálada zasáhla zejména růstově orientované společnosti. Přední představitelé globálního technologického odvětví upozornili před plánovanými debatami ve Washingtonu na krátkodobá rizika zavádění umělé inteligence, nejasné časování jejího komerčního využití a regulatorní překážky.
Zdroj neuvádí jednotlivé společnosti ani konkrétní finanční dopady těchto varování. Vyjádření technologických firem však přispěla k opatrnějšímu postoji trhu vůči růstovým titulům, jejichž ocenění bývá citlivější na změny úrokových sazeb a výnosů dluhopisů.
Investoři zároveň udržovali zvýšené hotovostní rezervy před schůzkou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Bilaterální jednání ve Washingtonu se měla uskutečnit později během dne a trhy sledovaly zejména obchodní vztahy a pravidla pro vývoz technologií.
„Očekávání od summitu Trump–Si jsou umírněná, to však neznamená, že postrádá význam. Od vzácných zemin a cel přes umělou inteligenci až po konflikt na Blízkém východě má toto setkání skutečné dopady na globální ekonomiku,“ uvedl Lukman Otunuga, vedoucí výzkumu trhu ve společnosti FXTM.
Jednání obou prezidentů se tak odehrávalo v době, kdy trhy současně vyhodnocovaly geopolitické napětí, omezení technologického vývozu a výhled měnové politiky. Žádný výsledek schůzky zdrojový text nezmiňuje, protože rozhovory byly v době popisovaného obchodování teprve před zahájením.
V centru pozornosti zůstávala také francouzská aktiva. Trh čekal na nové údaje o podnikatelském klimatu a spotřebitelské důvěře ve Francii, které měly být zveřejněny později během čtvrteční seance.
Makroekonomické ukazatele přicházely v době napjaté fiskální situace. Náklady na pojištění francouzského státního dluhu proti nesplacení prostřednictvím swapů úvěrového selhání, známých jako CDS, dosáhly několikaletých maxim.
Držitelé francouzských státních dluhopisů OAT nadále požadovali výraznou rizikovou přirážku. Francouzské obligace proto patřily mezi nejhůře se vyvíjející státní dluhopisy eurozóny, zatímco parlamentní pat komplikoval vyjasnění postupu ke strukturální konsolidaci rozpočtu.
Další tlak na globální akciové trhy přinesl růst výnosů amerických státních dluhopisů. Ty během noci vystoupaly na několikaletá maxima, protože obchodníci na dluhopisovém trhu začali výrazněji započítávat možnost souběžného zpřísňování měnové politiky centrálních bank.
Podle nástroje CME FedWatch peněžní trhy nově přisuzovaly dalšímu zvýšení úrokových sazeb americkou centrální bankou v příštím měsíci pravděpodobnost 70 procent. Předchozí odhad činil 50 procent, což představuje nárůst o 20 procentních bodů.
Vyšší globální bezrizikové sazby dál tlačily na akciové násobky. Kombinace rostoucích nákladů na financování, kolísavých cen energií a jestřábích vyjádření centrálních bank současně ohrožovala několikaměsíční růstovou sérii indexu STOXX Europe 600.
