Inflace v 21 zemích eurozóny v září zrychlila na 3,8 % ze srpnových 3,2 %, zatímco průzkum agentury Reuters očekával 3,6 %. Růst spotřebitelských cen podle údajů Eurostatu podpořily především pohonné hmoty, zemní plyn a v menší míře také potraviny.
Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, vzrostla na 2,5 % z 2,4 % kvůli vyšším cenám služeb. Celková inflace se tak dále vzdálila 2% cíli Evropské centrální banky, zatímco omezený růst jádrového ukazatele zatím nesignalizuje výrazné sekundární dopady drahých energií.
Investoři očekávají během příštího roku až tři další zvýšení depozitní sazby ECB, která nyní činí 2,5 %. Pravděpodobnost říjnového zvýšení je podle tržního ocenění zanedbatelná a další krok není plně započten před lednem. Rozhodování ECB komplikují také rostoucí náklady na financování, výnosy amerických dluhopisů na 24letém maximu a rozpětí mezi francouzskými a německými dluhopisy na několikaletých maximech.
