Růst cen energií z konce léta může zpomalit hospodářský růst a prostřednictvím oslabení poptávky omezit rozsah nutného zpřísňování měnové politiky, uvedl hlavní ekonom Evropské centrální banky Philip Lane.
ECB během léta zvýšila úrokové sazby dvakrát. Trhy očekávají v příštím roce další dva až tři kroky kvůli obavám, že dražší energie vyvolají sekundární inflační tlaky. Podle Lanea však ukazatele jádrové inflace nenaznačují, že by se střednědobá inflace trvale posunula výše.
Ekonomický růst byl odolnější, než se očekávalo, částečně díky vládním výdajům a investicím do umělé inteligence. Vyšší náklady na energie však představují riziko růstu inflace i oslabení ekonomiky. Pokles poptávky by podle Lanea mohl snížit rozsah úprav měnové politiky potřebných k návratu inflace k cíli.
Vládní výdaje ekonomiku zatím podporují, jejich fiskální impuls má ale v příštích letech slábnout. ECB proto podle Lanea zůstává na „střední cestě“ a volí uměřenou reakci zaměřenou na udržení inflace pod kontrolou.
