Jednání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky z minulého týdne nepřinesla rozvojovým zemím nové odpovědi na dopady války na Blízkém východě, pokračujícího konfliktu na Ukrajině, rostoucích nákladů na obsluhu dluhu ani možného vzniku bubliny kolem umělé inteligence.
Podle šéfky MMF Kristaliny Georgievové se zadlužení rozvojových zemí v posledních letech snížilo, jejich náklady na financování však vzrostly kvůli vyšším výnosům dluhopisů. Průměrné výdaje na obsluhu dluhu se za deset let více než zdvojnásobily na 14 % vládních příjmů, což omezuje financování školství, zdravotnictví a dalších klíčových oblastí.
MMF a Světová banka zopakovaly požadavky na snižování fiskálních deficitů a urychlení ekonomických reforem s cílem přilákat více soukromého kapitálu. Georgievová současně uvedla, že největší problémy s rozpočtovou nerovnováhou mají vyspělé ekonomiky.
Účastníci jednání upozornili, že nadále chybí konkrétní rámec pro reakci na hospodářské dopady umělé inteligence. Nejistotu podle nich zvyšují také fiskální a politické problémy vyspělých zemí, kvůli nimž rozvojová pomoc ustupuje do pozadí.
