Vývoj amerického akciového trhu se výrazně liší podle způsobu vážení jednotlivých společností. Zatímco většina titulů prochází již několik měsíců korekcí, kapitalizačně vážený index S&P 500 (^GSPC) ustoupil ze svých maxim pouze o několik procent. Výslednou hodnotu indexu nadále výrazně ovlivňují největší firmy.
Hlavní akciový stratég banky Morgan Stanley (MS) Mike Wilson očekává, že se výkon velkých kvalitních společností postupně přiblíží slabšímu vývoji zbytku trhu. Podle něj může tento pohyb proběhnout rychle, případně mít podobu pozvolného a déle trvajícího poklesu.
Wilsonova analýza rozlišuje současné prostředí od rané fáze hospodářského cyklu, kdy zpravidla rostou především méně kvalitní a cykličtější tituly. Trh se podle něj přesouvá do selektivnější střední části cyklu, v níž investoři přikládají větší význam stabilitě zisků, marží a peněžních toků.
Za kvalitní banka označuje společnosti s nadprůměrnou ziskovostí, pevnou rozvahou a předvídatelnými hospodářskými výsledky. Právě tato skupina od poloviny srpna vzrostla přibližně o 6 procent. Naproti tomu rovnoměrně vážený Invesco S&P 500 Equal Weight ETF (RSP) , v němž mají jednotlivé firmy srovnatelnou váhu, za stejné období odepsal zhruba 4 procenta.
Podstatnou část rozdílného výkonu vysvětlují změny očekávaných firemních zisků. Investoři podle Morgan Stanley více rozlišují mezi podniky podle udržitelnosti jejich hospodaření. Rostoucí důraz kladou na stabilní výnosnost, odolné marže a schopnost vytvářet hotovost i při vyšších nákladech.
Rozdíl v šíři revizí zisků mezi vysoce a nízce kvalitními společnostmi se zvýšil na 10 procent. Jde o druhou nejvyšší hodnotu zaznamenanou od roku 2010. Historická data banky ukazují, že když se tento rozdíl nacházel v nejvyšší pětině měření, kvalitnější akcie během následujících dvanácti měsíců překonaly méně kvalitní skupinu v průměru o 7,5 procenta.
Tento trend podpořil také zářijový údaj jádrové spotřebitelské inflace ve Spojených státech, která meziročně dosáhla 2,57 procenta. Podniky se silnějšími rozvahami a stabilnějšími maržemi mají podle Wilsonovy analýzy větší prostor vyrovnávat se s růstem vstupních nákladů i s vyššími úrokovými sazbami.
Mezi velkými společnostmi, které v přehledu banky splňovaly kritéria vysoké kvality a zlepšujících se revizí zisků, byly Alphabet (GOOG) , Micron Technology (MU) , Broadcom (AVGO) a Apple (AAPL) . Ve finančním sektoru se v přehledu objevily Visa (V) , Mastercard (MA) a Wells Fargo (WFC) .
Další část analýzy se soustředila na zpřísňování finančních podmínek. Wilson uvedl, že americký dolarový index (DX-Y.NYB) , vyšší ceny energií a rostoucí výnosy státních dluhopisů již ovlivňují spotřebitelské výdaje. Souhrnně podle něj vytvářejí nejpřísnější finanční prostředí od roku 2022.
V energetické části trhu banka sleduje mimo jiné cenu ropy Brent (BZ=F) . U dluhopisů je důležitým ukazatelem výnos desetiletého amerického státního dluhopisu (^TNX) , který se ve zdrojových datech pohyboval nad pěti procenty. Vyšší výnosy zdražují financování domácnostem i podnikům.
Podle Wilsona mohou tyto tržní pohyby převzít část práce americké centrální banky a snížit potřebu přímého zvýšení základní sazby. Předseda Federálního rezervního systému Kevin Warsh tak podle této úvahy čelí prostředí, v němž měnové podmínky zpřísňují samotné finanční trhy.
Wilson zároveň rozlišil dva možné postoje centrální banky. Pokud by Warsh zdůraznil negativní dopady přísnějších finančních podmínek na hospodářský růst, mohly by relativně lépe reagovat sektory citlivé na sazby, včetně finančních titulů zastoupených fondem Financial Select Sector SPDR Fund (XLF) . Při pokračujícím důrazu na inflační rizika by podle něj naopak jejich slabší relativní výkon mohl přetrvat.
