Evropské akciové trhy ve čtvrtek oslabovaly pod tlakem pokračujícího výprodeje francouzských státních dluhopisů. Panevropský index STOXX Europe 600 (^STOXX) klesal o 0,8 procenta a odevzdal mírné zisky z předchozí obchodní seance.
Nejvýraznější ztráty mezi hlavními kontinentálními burzami zaznamenávala Francie. Index CAC 40 (^FCHI) odepisoval více než jedno procento. Italský index FTSE MIB (FTSEMIB.MI) naproti tomu klesal pouze o 0,1 procenta.
Od širšího evropského vývoje se oddělilo Řecko. Aténský všeobecný index (^ATG) rostl přibližně o jedno procento, a to navzdory celostátním občanským nepokojům a narušení běžného provozu v zemi.
Výnos referenčního desetiletého francouzského státního dluhopisu překonal hranici pěti procent. Pokračoval tak v předchozím růstu a dostal se na úroveň, kterou francouzský dluhopisový trh naposledy zaznamenal během cyklu na trzích státního dluhu v roce 2002.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu večer uvedl, že chce zabránit opakování násilných protivládních nepokojů z předchozího víkendu. Další protesty se přitom blížily a politická jednání o rozpočtových škrtech dosud přinesla jen omezený posun. Francouzský schodek dosahuje 5,4 procenta hrubého domácího produktu.
Obavy účastníků trhu se soustředily na možnost déle trvajícího politického patu ve Francii. Rozpočtové škrty potřebné pro snížení deficitu se zatím nepodařilo prosadit, zatímco protivládní demonstrace zvyšovaly tlak na tamní politické vedení.
Sociální napětí se současně rozšířilo i do jižní Evropy. V Řecku ve středu pochodovaly tisíce studentů a učitelů, kteří požadovali vyšší financování vzdělávání. Jejich protest navazoval na další demonstrace pořádané napříč evropskými zeměmi.
V Itálii se o víkendu konaly v Miláně demonstrace související s životními náklady. Premiérka Giorgia Meloniová v reakci na ně zavedla přísnější opatření proti výtržnostem. Výnosy italských státních dluhopisů BTP se nicméně vyhnuly prudkému růstu, který postihl francouzské dluhopisy OAT.
Rozdílný vývoj francouzského a italského dluhového trhu se promítal také do pohybu hlavních akciových indexů. Zatímco pařížská burza vedla evropský pokles, milánský trh zaznamenával pouze mírnou ztrátu a řecké akcie navzdory domácím protestům posilovaly.
Další zátěž pro evropské burzy představovaly technologické společnosti. Americká Meta Platforms (META) sice za třetí čtvrtletí vykázala tržby nad očekáváním, pozornost obchodníků se však zaměřila na oznámení nové třídy akcií bez hlasovacích práv.
Meta uvedla, že nová struktura má společnosti zajistit pružnější získávání vlastního kapitálu pro financování infrastruktury umělé inteligence v řádu miliard dolarů. Oznámení současně obnovilo obavy z možného naředění podílů stávajících akcionářů a z dalšího růstu kapitálových výdajů.
Na evropské technologické tituly dolehl také předchozí plošný pokles asijských polovodičových dodavatelských řetězců. Akcie společností ASML Holding (ASML) , ASM International (ASM.AS) , Infineon Technologies (IFX.DE) a Soitec (SOI.PA) oslabovaly v rozmezí tří až pěti procent.
Výrobce zařízení pro kompletaci polovodičů BE Semiconductor Industries (BESI.AS) klesl o tři procenta. Pokles přišel navzdory oznámení nového programu zpětného odkupu akcií a očekávání vedení, že kladný vývoj objednávek bude pokračovat i ve čtvrtém čtvrtletí.
Širší ztráty částečně tlumily výsledky společností z defenzivních spotřebitelských odvětví. Potravinářská skupina Nestlé (NESN.SW) oznámila za třetí čtvrtletí vyšší než očekávaný organický růst tržeb. Výsledek podpořila cenotvorba a zotavení prodaných objemů na klíčových světových trzích firmy.
Opačným směrem se vydaly akcie výrobce luxusního zboží Hermès International (RMS.PA) , které ztrácely více než sedm procent. Společnost ve čtvrtletí zvýšila tržby o 5,5 procenta.
