Japonská jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin, v září meziročně dosáhla 2,1 procenta. Oproti srpnovým 1,7 procenta tak výrazně zrychlila a dostala se na nejvyšší úroveň od začátku roku. Výsledek odpovídal odhadům ekonomů oslovených agenturou Reuters.
Na 2,1 procenta se dostala také celková meziroční inflace. Takzvaná jádrová jádrová inflace, která vedle čerstvých potravin vylučuje rovněž energie, činila 2,4 procenta. Právě tento ukazatel japonská centrální banka používá při posuzování trvalejších cenových tlaků.
Zrychlení nastalo navzdory výraznému zpomalení inflace čerstvých potravin a pokračujícímu poklesu cen energií. Podle Abhijita Suryi, hlavního ekonoma Capital Economics pro asijsko-pacifický region, šlo vzhledem k těmto okolnostem o významný pohyb.
Inflace služeb se zvýšila ze srpnových 1,2 procenta na 1,5 procenta. Vládní údaje současně ukázaly, že cenový růst podporovalo zdražování zboží dlouhodobé spotřeby a vyšší poplatky za veřejné služby.
Ceny rýže v září meziročně klesly o 20,6 procenta. Ani tento výrazný propad však nezabránil tomu, aby inflace zboží zrychlila na 2,8 procenta ze srpnových 2,6 procenta.
Jedním z důvodů mohou být opožděné nepřímé dopady dřívějšího zdražení energií. Inflace v kategorii ostatních průmyslových výrobků dosáhla 3,9 procenta, což představovalo třináctiměsíční maximum.
Spotřebitelské ceny energií v září meziročně klesly o 0,6 procenta. Po většinu letošního roku se snižovaly, a to i přes konflikt s Íránem. Pokles podporovaly vládní dotace poskytované administrativou premiérky Sanae Takaičiové.
Náklady na dovoz energetických surovin přesto rostou. Japonsko nakupuje více energie z dražších amerických zdrojů a kvůli íránskému konfliktu omezuje závislost na dodavatelích z Blízkého východu. Dovoz zároveň prodražuje slabý kurz japonské měny.
Ministryně financí Sacuki Katajama ve středu v parlamentu uvedla, že se země nachází na prahu období trvalejší inflace podporované růstem mezd. Současně připustila, že k cenovému růstu přispívají také vyšší dovozní náklady.
Japonská centrální banka v září zvýšila základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 1,25 procenta, nejvyšší úroveň za tři desetiletí. Pokračuje tak v normalizaci měnové politiky po desetiletích opatření zaměřených na podporu inflace.
Podkladová inflace se nyní znovu nachází nad dvouprocentním cílem banky. Surya očekává, že centrální banka přistoupí k dalšímu zvýšení sazeb v prosinci. Jde o jeho prognózu, nikoli o oznámené rozhodnutí měnového výboru.
Na finančních trzích japonský akciový index Nikkei 225 (^N225) v pátek oslabil o 1,62 procenta. Měnový pár americký dolar vůči japonskému jenu (JPY=X) se posunul na 156,15 jenu za dolar, což odpovídalo posílení japonské měny.
Dolní komora japonského parlamentu v úterý zahájila projednávání návrhu, který má na dva roky snížit spotřební daň z potravin z 8 procent na 1 procento. Součástí předlohy jsou také podpůrné platby zaměstnancům odstupňované podle výše příjmů.
Na dotaz, zda plánované daňové úlevy nejsou v rozporu se zvyšováním úrokových sazeb, Katajama podle Reuters odpověděla, že mezi postojem vlády a centrální banky nevidí žádný rozdíl. Kabinet tak souběžně řeší dopady vyšších spotřebitelských cen a pokračující zpřísňování měnových podmínek.
