Česká koruna by mohla získat ústavní ochranu, která by výrazně ztížila případné přijetí eura. Vláda Andreje Babiše podpořila návrh Motoristů a SPD, jehož cílem je zakotvit národní měnu přímo do Ústavy České republiky. Změna by znamenala, že budoucí přechod na společnou evropskou měnu by vyžadoval ústavní většinu v Parlamentu. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů však potřebným počtem hlasů nedisponuje, a proto bude muset hledat podporu také mezi opozičními poslanci.
Představitelé vlády označují návrh za potvrzení dlouhodobého postoje současné koalice, která odmítá přijetí eura a považuje zachování české koruny za politickou prioritu. Současně však platí, že Česká republika se k zavedení společné evropské měny zavázala při vstupu do Evropské unie. Navrhovaná ústavní změna proto otevírá nejen domácí politickou diskusi, ale také otázku vztahu českého ústavního pořádku k evropskému právu.
Předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka po jednání vlády vysvětlil, že přijetí eura by představovalo zásadní změnu, která by měla mít mimořádně silnou společenskou a politickou podporu. Podle jeho vyjádření by takový krok neměl být možný bez souhlasu drtivé většiny společnosti.
Podstatou návrhu je výslovné zakotvení české koruny jako měny České republiky na ústavní úrovni. Případná budoucí změna měny by tím podléhala stejným požadavkům na parlamentní podporu jako změny ústavních zákonů.
Konkrétně by bylo nutné získat souhlas nejméně 120 z 200 poslanců a současně třípětinové většiny přítomných senátorů. Takto nastavená pravidla by znamenala výrazně vyšší politickou překážku pro případnou změnu měnového uspořádání.
Ministryně financí Alena Schillerová z hnutí ANO označila iniciativu především za silné politické gesto. Vládní koalice podle ní chce jednoznačně deklarovat, že česká koruna zůstává její prioritou a že současný kabinet nebude navrhovat vstup České republiky do eurozóny.
Návrh podle Macinky i Schillerové vychází z programového prohlášení vlády a navazuje na dlouhodobé postoje všech tří koaličních subjektů. Nejde tedy pouze o samostatnou legislativní iniciativu Motoristů a SPD, ale o opatření odpovídající deklarovanému směřování kabinetu.
Předkladateli ústavní novely jsou ministři Boris Šťastný a Petr Macinka, předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura a Filip Turek. Ve zdůvodnění uvádějí, že smyslem návrhu je podřídit případné rozhodnutí o změně měny ústavní většině, a zajistit tak širší politickou shodu.
Vládní legislativci přitom původně doporučili kabinetu zaujmout k návrhu neutrální stanovisko. Ve svém hodnocení připomněli, že vláda již má zakotvení koruny ve svém programu a že odpovídající návrh, zahrnující také právo držet a používat hotovost, má být podle původního harmonogramu předložen v příštím roce.
Současnou iniciativu proto označili za částečné naplnění tohoto programového záměru. Kabinet se však nakonec rozhodl návrh podpořit.
Přestože vláda ústavní novelu schválila na úrovni svého stanoviska, její skutečné prosazení bude záviset na jednání v Parlamentu. Koalice ANO, SPD a Motoristů totiž sama nedisponuje potřebnou ústavní většinou.
Podle ministryně financí bude pro dosažení hranice 120 hlasů zapotřebí získat dalších 12 opozičních poslanců. Vládní představitelé proto počítají s možností podpory některých stran, které se dlouhodobě stavějí proti zavedení eura.
Pozornost se soustředí zejména na Občanskou demokratickou stranu. ODS dosud vystupovala proti přijetí společné evropské měny, což podle představitelů vlády vytváří prostor pro podporu navrhované ústavní změny.
Macinka vyjádřil očekávání, že opoziční politici zachovají konzistentní postoj k otázce české koruny. Schillerová následně ODS přímo zmínila a uvedla, že parlamentní projednávání ukáže, nakolik se jednotlivé politické subjekty drží svých dosavadních stanovisek.
Podle ministryně by vzhledem k předchozím postojům občanských demokratů nemělo být získání potřebných opozičních hlasů zásadní překážkou. To však zatím nepředstavuje potvrzenou podporu návrhu ze strany ODS.
Strana má své stanovisko k jednání vlády představit na pravidelné odpolední tiskové konferenci.
Samotná podpora kabinetu tedy neznamená, že ústavní ochrana koruny již byla přijata. Návrh musí projít legislativním procesem a získat požadovanou kvalifikovanou většinu v obou parlamentních komorách.
Rozhodující nebude pouze postoj vládních stran, ale také ochota části opozice podpořit změnu ústavního pořádku. Právě široká parlamentní shoda je přitom hlavním principem, o který předkladatelé svou iniciativu opírají.
Vedle domácí politické podpory bude důležitá také slučitelnost navrhované ústavní změny s evropským právem. Česká republika se totiž při vstupu do Evropské unie zavázala, že v budoucnu přijme společnou evropskou měnu.
Tento závazek vyplývá z přístupové smlouvy, jejíž znění občané schválili v referendu v roce 2003. Smlouva však nestanovuje konkrétní datum, do kterého musí Česká republika euro zavést.
Vládní legislativci upozornili, že úplné vyvázání z povinnosti přijmout euro by bylo možné pouze prostřednictvím vyjednané změny základního práva Evropské unie. Samotná úprava české ústavy proto nemůže tento mezinárodní závazek odstranit.
Předkladatelé novely nicméně zdůrazňují, že jejich návrh vstup do eurozóny přímo nezakazuje. Neobsahuje ani ustanovení, podle kterého by Česká republika společnou evropskou měnu nikdy nepřijala. Pouze stanovuje přísnější podmínky pro případné budoucí rozhodnutí o změně měny.
Právě tento rozdíl považují autoři návrhu za důležitý argument pro jeho slučitelnost s evropským právem. Současně připouštějí možnost právních námitek odkazujících na zásadu loajální spolupráce mezi členskými státy a Evropskou unií nebo na rozhodovací praxi Soudního dvora EU.
Z ekonomického hlediska je podstatné také současné plnění podmínek pro přijetí eura. Evropská komise letos uvedla, že Česká republika splňuje tři ze čtyř konvergenčních kritérií, která jsou pro vstup do eurozóny nezbytná.
Česko vyhovuje požadavkům na cenovou stabilitu, dlouhodobé úrokové sazby a zdravé veřejné finance. Nesplňuje však kritérium stability směnného kurzu, a proto zatím není možné společnou evropskou měnu zavést.
Současná vláda navíc nehodlá aktivně pokračovat v přípravách na přijetí eura. Premiér Andrej Babiš již v květnu oznámil, že kabinet nebude nadále zpracovávat zprávu o připravenosti České republiky na vstup do eurozóny. Podle jeho vyjádření by takový dokument postrádal smysl, protože vláda zavedení eura neplánuje.
Navrhovaná ústavní novela tak představuje další krok k upevnění politického závazku zachovat českou korunu. Její případné schválení by však nezměnilo samotnou povinnost přijmout euro vyplývající z členství v Evropské unii. Především by stanovilo vyšší požadavky na parlamentní shodu při rozhodování o budoucnosti české měny.
