Případné spojení společností Tesla (TSLA) a SpaceX (SPCX) naráží podle rozboru Bank of America na tři zásadní otázky: podmínky transakce, souhlas akcionářů automobilky a postoj čínských úřadů. Právě poslední bod banka označila za největší překážku celé operace.
Analytici citovaní ve zdrojovém textu očekávají, že v roli kupujícího by vystupovala SpaceX a vypořádání by proběhlo výhradně prostřednictvím akcií. Konkrétní směnný poměr ani další podmínky ovšem nebyly oznámeny. Nejde tedy o formálně předloženou transakci, ale o scénář, jehož uskutečnění by vyžadovalo dohodu firem, hlasování akcionářů a povolení regulačních orgánů.
Výsledkem by byla vertikálně propojená skupina zahrnující výrobu elektromobilů a robotů, kosmické aktivity i infrastrukturu umělé inteligence. SpaceX využívá výpočetní systémy pro AI při tvorbě digitálních aplikací, zatímco Tesla je nasazuje k trénování systémů pro automobily a robotiku. Sdílená výpočetní infrastruktura je proto uváděna jako hlavní provozní vazba mezi oběma podniky.
Do struktury SpaceX navíc od počátku roku 2026 patří xAI. Případné sloučení by tak propojilo několik firem ovládaných Elonem Muskem do jednoho celku. Vzhledem k velikosti obou společností by šlo podle zdrojového článku o největší fúzi v historii Spojených států, což by znamenalo prověřování úřady ve více zemích.
Vedle ceny a regulatorních povolení by o osudu dohody rozhodovali akcionáři Tesly. Ti se v minulosti při klíčových hlasováních většinou přiklonili na stranu vedení společnosti. V roce 2025 například přibližně 75 procent hlasujících podpořilo Muskův akciový balík v hodnotě jednoho bilionu dolarů.
Jiný výsledek však přinesl nezávazný návrh z téhož roku, který se týkal investice Tesly do xAI. Návrh nezískal potřebnou podporu, přestože pro něj bylo odevzdáno více hlasů než proti němu. xAI se následně na začátku roku 2026 spojila se SpaceX, čímž se případné majetkové propojení všech Muskových aktivit stalo organizačně ještě rozsáhlejším.
Stanovy Tesly stanovují, že návrh musí získat souhlas většiny všech vydaných akcií, nikoli pouze většiny hlasů skutečně odevzdaných na valné hromadě. Zdržení se hlasování a takzvané broker non-votes se započítávají proti návrhu. Pro schválení by proto nestačilo, aby kladné hlasy pouze převážily nad zápornými.
Tato podmínka zvyšuje význam účasti držitelů akcií. Případná transakce placená akciemi by zároveň musela přesně určit, jaký podíl by po jejím dokončení připadl dosavadním vlastníkům Tesly a jaký akcionářům SpaceX. Zdrojový text žádné schválené parametry ani harmonogram jednání neuvádí.
Za nejobtížnější část celého procesu považuje Bank of America čínské regulatorní řízení. Důvodem je továrna Tesly v Šanghaji, která vyrábí přibližně polovinu celosvětové produkce vozů automobilky. Po spojení by se tento závod ocitl pod skupinou zahrnující významného amerického dodavatele pro obranný sektor.
Čína už v minulosti zasáhla do velkých přeshraničních transakcí. V roce 2018 její regulátoři fakticky zablokovali navrhované převzetí společnosti NXP Semiconductors firmou Qualcomm. Čínské schvalování také zdrželo dohodu mezi Broadcomem a VMware, která byla dokončena v roce 2023.
Akcie Tesly v pátečním časném obchodování klesaly o 3,2 procenta na 390,50 dolaru. Cenné papíry SpaceX odepisovaly 4 procenta a obchodovaly se za 138,15 dolaru. Pokles se odehrával na širším oslabujícím trhu po výsledcích společností Amazon.com (AMZN) a Intel (INTC) , které nenaplnily očekávání trhu.
Americký index S&P 500 (^GSPC) ztrácel 1,2 procenta a technologický Nasdaq Composite (^IXIC) klesal o 2,3 procenta. Samotné úvahy o propojení Tesly a SpaceX tak provázel výprodej technologických titulů, zatímco konkrétní návrh fúze, její ocenění ani termín případného hlasování zveřejněny nebyly.
