Maximální povolené ceny pohonných hmot v České republice od středy 4. listopadu opět klesnou. Podle nejnovějšího cenového věstníku ministerstva financí budou čerpací stanice moci prodávat litr nafty nejvýše za 49 korun, zatímco cenový strop benzinu se sníží na 43,04 koruny za litr. Oproti úterý tak maximální cena nafty klesne o 35 haléřů a benzinu o 61 haléřů.
Pokles navazuje na postupné zlevňování maximálních povolených cen, které v případě benzinu pokračuje od poloviny října. U nafty se po předchozím růstu cenových stropů začal v posledních dnech rovněž prosazovat sestupný trend. Vláda přitom minulý týden rozhodla o prodloužení regulace cen pohonných hmot až do konce listopadu.
Stát se prostřednictvím cenových stropů snaží omezit dopady vysokých cen ropy na české domácnosti a podniky. Energetické trhy zůstávají pod tlakem kvůli konfliktu na Blízkém východě, který narušil dopravu surovin přes strategicky významný Hormuzský průliv. Vedle regulace obchodních marží vláda od října snížila také spotřební daň z motorové nafty.
Ministerstvo financí zveřejnilo nové maximální ceny pohonných hmot, které začnou platit ve středu 4. listopadu. Regulace určuje nejvyšší částku, za kterou mohou provozovatelé čerpacích stanic prodávat benzin a motorovou naftu.
V případě nafty se cenový strop sníží z úterních 49,35 koruny na 49 Kč za litr. Rozdíl představuje 35 haléřů na každém litru.
U benzinu bude pokles výraznější. Maximální povolená cena klesne ze 43,65 koruny na 43,04 Kč za litr, tedy o 61 haléřů.
Pro řidiče představuje změna další mírné snížení maximálních nákladů na tankování. Je však důležité rozlišovat mezi cenovým stropem a skutečnou prodejní cenou na jednotlivých čerpacích stanicích.
Cenová regulace stanovuje pouze nejvyšší přípustnou cenu. Provozovatelé stanic mohou pohonné hmoty prodávat levněji, pokud jim to jejich obchodní podmínky umožňují.
Oznámené zlevnění proto neznamená, že všechny čerpací stanice automaticky sníží své ceny přesně o 35 nebo 61 haléřů. Dopad na konkrétního zákazníka závisí na tom, za jakou cenu daná stanice palivo dosud nabízela.
Při tankování 50 litrů nafty představuje pokles cenového stropu o 35 haléřů maximální úsporu 17,50 koruny oproti dosavadní nejvyšší povolené ceně.
U stejného množství benzinu činí rozdíl při poklesu stropu o 61 haléřů 30,50 koruny.
Jde o orientační výpočty založené na maximálních regulovaných cenách, nikoli o garantovanou úsporu při tankování na každé čerpací stanici.
Vývoj cenových stropů od jejich říjnového zavedení přitom nebyl u obou druhů paliv stejný.
Regulace začala platit ve čtvrtek 1. října. V tento den byla nejvyšší povolená cena motorové nafty stanovena na 48,72 koruny za litr.
Během následujícího týdne strop postupně klesal, až se 8. října dostal na 47,23 koruny za litr.
Od tohoto okamžiku však maximální povolená cena nafty po většinu října rostla. V posledních dnech se trend znovu obrátil a cenový strop začal několik dnů po sobě klesat.
Nová středeční hodnota 49 korun za litr přesto zůstává vyšší než při zavedení regulace na začátku října.
U benzinu byl vývoj odlišný. Již od druhého dne po zavedení regulace začal jeho cenový strop růst a nejvyšší hodnoty dosáhl v polovině října.
Tehdy mohly čerpací stanice prodávat litr benzinu až za 47,21 koruny.
Od poloviny měsíce však maximální povolená cena postupně klesá. Středeční limit 43,04 koruny představuje oproti říjnovému maximu snížení o 4,17 koruny na litr.
Pokud by řidič porovnával tankování 50 litrů benzinu za obě maximální povolené ceny, rozdíl by činil 208,50 koruny.
Také v tomto případě jde o srovnání cenových stropů, nikoli o skutečně naměřený pokles průměrných cen na českých čerpacích stanicích.
Mechanismus regulace pohonných hmot je založen na vývoji velkoobchodních cen, nikoli na pevně stanovené maloobchodní ceně platné po celé období.
Ministerstvo financí vypočítává maximální povolené ceny na základě klouzavého třídenního průměru velkoobchodních cen pohonných hmot.
K takto stanovenému základu připočítává maximální obchodní marži, kterou vláda omezila na 2,50 koruny za litr.
Právě tento postup způsobuje, že se maximální povolené ceny mohou měnit v návaznosti na vývoj velkoobchodního trhu.
Pokud velkoobchodní ceny rostou, může se zvýšit také regulovaný strop. Při poklesu velkoobchodních cen se naopak může snižovat maximální cena, za kterou smějí čerpací stanice palivo prodávat.
Regulace tak neznamená úplné zmrazení cen pohonných hmot. Jejím cílem je především omezit maximální obchodní přirážku a stanovit pravidla, podle kterých se určuje nejvyšší možná prodejní cena.
Pro spotřebitele je důležitá zejména skutečnost, že čerpací stanice nemohou překročit ministerstvem zveřejněný limit.
Současně však nadále mohou mezi jednotlivými provozovateli existovat cenové rozdíly, protože stanovený strop nepředstavuje povinnou jednotnou cenu.
Dalším opatřením, kterým se vláda snaží snížit náklady na pohonné hmoty, je změna spotřební daně z motorové nafty.
Od začátku října byla sazba této daně snížena z původních 9,95 koruny na 8,011 koruny za litr.
Rozdíl činí 1,939 koruny na litr, tedy přibližně 1,94 koruny.
Při spotřebě 50 litrů nafty tak samotné snížení sazby spotřební daně odpovídá částce 96,95 koruny před zohledněním dalších cenových a daňových vlivů.
Změna spotřební daně představuje samostatné opatření vedle regulace obchodních marží. Jejím účelem je snížit daňové zatížení motorové nafty a tím přispět k omezení nákladů na její nákup.
U benzinu vláda spotřební daň nezměnila. Regulace cen se proto u obou paliv kombinuje s rozdílným daňovým nastavením.
Česká vláda přitom cenové stropy na pohonné hmoty nevyužívá poprvé.
Podobná opatření zavedla již letos na jaře, kdy regulace platila od poloviny dubna do poloviny července.
Ministerstvo financí tehdy vyčíslilo její náklady pro státní rozpočet přibližně na jednu miliardu korun měsíčně.
Jde o údaj vztahující se k předchozímu období regulace. Z dostupných informací nelze automaticky vyvozovat, že současné prodloužení opatření bude mít totožné rozpočtové náklady.
Aktuální regulace, která začala platit 1. října, byla minulý týden prodloužena do konce listopadu.
Prodloužení znamená, že ministerstvo bude pokračovat ve stanovování maximálních povolených cen i během dalšího měsíce.
Další cenový vývoj přitom bude záviset především na velkoobchodních trzích s pohonnými hmotami a na podmínkách mezinárodního obchodu s ropou.
Hlavním důvodem mimořádných opatření na českém trhu pohonných hmot je pokračující konflikt na Blízkém východě.
Ten vypukl na konci února po amerických a izraelských vojenských úderech proti Íránu. Teherán následně reagoval zablokováním Hormuzského průlivu, který představuje jednu z nejdůležitějších dopravních tras pro světový obchod s ropou.
Hormuzský průliv spojuje Perský záliv s navazujícími námořními trasami a umožňuje přepravu energetických surovin z významných producentských zemí regionu.
Jakékoli omezení jeho provozu proto může ovlivňovat dostupnost ropy a dalších komodit na mezinárodních trzích.
Narušení přepravy surovin přispělo k růstu cen energií, který se následně promítl také do nákladů na pohonné hmoty v České republice.
Ceny benzinu a nafty přitom nezávisí pouze na samotné ceně ropy. Významnou roli hraje také cena hotových paliv na velkoobchodním trhu, daňové zatížení a obchodní náklady jednotlivých dodavatelů.
Proto se změny cen ropy nemusejí okamžitě ani ve stejném rozsahu promítnout do cen na čerpacích stanicích.
Právě časový odstup mezi vývojem velkoobchodních cen a maloobchodními limity je jedním z důvodů, proč ministerstvo využívá třídenní klouzavý průměr.
Současné snížení cenových stropů tak představuje příznivý vývoj pro motoristy, ale samo o sobě nezaručuje dlouhodobé zlevňování pohonných hmot.
Pokud by se situace na Blízkém východě znovu vyhrotila nebo došlo k dalšímu narušení dodávek ropy, mohly by velkoobchodní ceny opět začít růst.
To by se následně mohlo projevit také ve výpočtu maximálních povolených cen pro český trh.
Naopak pokračující pokles velkoobchodních cen by vytvářel prostor pro další snížení cenových limitů.
Pro domácnosti představují vysoké ceny pohonných hmot přímou zátěž zejména při každodenním dojíždění a pravidelném využívání osobních automobilů.
Dopady se však týkají také podniků, především těch, které využívají silniční dopravu při zásobování, přepravě zboží nebo poskytování služeb.
Zejména cena motorové nafty je důležitá pro dopravní a logistické společnosti, jejichž náklady jsou na spotřebě paliva výrazně závislé.
Vyšší výdaje na dopravu se následně mohou promítat do cen dalších výrobků a služeb, i když rozsah tohoto přenosu závisí na konkrétním odvětví.
Regulace cen pohonných hmot proto nepůsobí pouze na rozpočty motoristů, ale může ovlivňovat také širší nákladové podmínky české ekonomiky.
Vláda se prodloužením cenových stropů do konce listopadu snaží zachovat určitou ochranu spotřebitelů před prudkými cenovými výkyvy.
Současně však pokračující napětí na energetických trzích znamená, že další vývoj zůstává nejistý.
Od středy budou řidiči při tankování chráněni nižšími maximálními cenami. Benzin bude možné prodávat nejvýše za 43,04 koruny a naftu za 49 korun za litr. Zda bude zlevňování pokračovat i v dalších dnech, rozhodne především vývoj velkoobchodních cen pohonných hmot.
