Akcie jaderného start-upu Oklo (OKLO) uzavřely páteční obchodování růstem o 23 procent na 23,58 dolaru. Reagovaly tak na zveřejnění výsledků za třetí čtvrtletí a na nové informace o vývoji malých jaderných reaktorů společnosti.
Samotná čísla hospodaření dopadla lépe, než předpokládali analytici. Za tři měsíce končící v září společnost vykázala tržby 1,9 milionu dolarů, zatímco odhad činil jeden milion dolarů. Ve stejném období předchozího roku Oklo žádné tržby nezaznamenalo.
Ztráta na akcii dosáhla 22 centů. Trh počítal se ztrátou 27 centů na akcii. Upravená čistá ztráta se ovšem meziročně prohloubila z 29,7 milionu na 47,6 milionu dolarů.
Vývoj kurzu bezprostředně po výsledcích změnil pouze část letošní bilance. Navzdory pátečnímu skoku zůstávají akcie Oklo od začátku roku o 67 procent níže. Jednodenní růst tak následoval po výrazném předchozím poklesu.
Oklo zatím nemá komerční produkt v provozu. Jeho vlajkový reaktor Aurora má podle současného harmonogramu zahájit provoz nejdříve v roce 2028. Pozornost trhu se proto soustředila především na postup jednotlivých projektů, dodavatelské zajištění a finanční rezervy společnosti.
Nejkonkrétnější posun firma oznámila u plánované elektrárny v Idaho National Laboratory, které spadá pod americké ministerstvo energetiky. Na místě už byla instalována ocelová nosná konstrukce. Jde o demonstrační projekt, jehož účelem je ověřit fungování technologie Oklo.
Reaktory společnosti mají zabírat plochu pouhých 5 000 čtverečních stop. Oklo je vyvíjí jako malé modulární zdroje, přičemž právě projekt v Idaho má představovat praktickou ukázku navrženého řešení ještě před zahájením komerčního provozu Aurory.
Společnost současně oznámila novou dohodu s firmou U.S. Forged Rings. Ta má dodat klíčové komponenty potřebné až pro 27 modulů Aurora do roku 2035. Dohoda se tak týká výrobního zajištění většího počtu budoucích jednotek, nikoli pouze demonstračního zařízení v Idaho.
Dalším sledovaným projektem je připravovaný energetický zdroj v Ohiu. Oklo potvrdilo, že tamní elektrárna o výkonu 1,2 gigawattu, určená k dodávkám elektřiny pro datová centra společnosti Meta Platforms (META) má podle platného plánu začít vyrábět elektřinu v roce 2030.
Harmonogram projektu v Ohiu se tedy podle zveřejněných informací nemění. Jeho plánované spuštění má následovat nejméně dva roky po nejdřívějším možném uvedení prvního komerčního reaktoru Aurora do provozu.
Oklo ve výsledcích informovalo také o finančních prostředcích určených na další vývoj. Hotovost a obchodovatelné cenné papíry společnosti dohromady přesahují tři miliardy dolarů. Firma tak má zajištěné zdroje pro pokračování prací v období, kdy její komerční reaktory ještě nevyrábějí elektřinu.
Vývojová fáze se promítá do rozdílu mezi současnými tržbami a výdaji. Čtvrtletní tržby ve výši 1,9 milionu dolarů představovaly jen malou část upravené čisté ztráty 47,6 milionu dolarů. Meziročně přitom vzrostly jak vykázané příjmy, tak rozsah ztráty.
Společnost v minulosti vedl jako předseda správní rady generální ředitel OpenAI Sam Altman. Nynější aktivity Oklo se soustředí na dokončení demonstračního projektu, přípravu dodavatelského řetězce pro moduly Aurora a rozvoj plánovaných elektráren.
Páteční reakce trhu přišla v den, kdy firma současně zveřejnila lepší než očekávané čtvrtletní tržby a ztrátu na akcii, postup stavby v Idaho, smlouvu na komponenty pro desítky modulů i potvrzení harmonogramu projektu pro datová centra společnosti Meta.
