Singapur rozšiřuje infrastrukturu pro obchodování s fyzickým zlatem (GC=F) a chce získat větší podíl na tocích drahého kovu směřujících do Asie. Singapurský měnový úřad Monetary Authority of Singapore v úterý zahájil službu úschovy určenou zahraničním centrálním bankám a státním institucím. Nový trezor má v počáteční fázi pojmout 500 metrických tun zlata.
Zařízení bude na rozdíl od běžných komerčních trezorů provozovat přímo singapurská centrální banka. Zahraniční měnové autority tak dostanou dalšího státního správce, u něhož mohou držet část svých rezerv. Podle Shaokaie Fana, globálního šéfa pro centrální banky ve World Gold Council, jde na trhu se zlatem i mezi měnovými institucemi o poměrně neobvyklý krok.
Singapur už komerční služby tohoto typu nabízí, mimo jiné ve vysoce zabezpečené bezcelní zóně poblíž letiště Changi. Nový projekt se však od stávající nabídky liší právě zapojením měnového úřadu a státním charakterem úschovy. Země při jeho rozvoji staví na politické stabilitě, právním rámci a rozsáhlém leteckém spojení.
Centrální banky současně kvůli geopolitickému napětí znovu posuzují, ve kterých zemích a institucích své rezervy ukládají. Zpráva World Gold Council zveřejněná v září uvádí, že během předchozích dvanácti měsíců několik států rozložení úschovy změnilo a řada dalších podobný krok plánovala.
Trezor je jednou z několika součástí širší singapurské strategie. Městský stát plánuje zavést daňové výjimky pro vybrané velkoobchodní služby související se zlatem. Týkat se mají úschovy, rafinace, přetavování, testování i zprostředkování obchodů.
V červnu Singapur také představil záměr vytvořit systém fyzického clearingu zlata, který má usnadnit vypořádání transakcí přímo na jeho území. Zahájení provozu se očekává v prvním čtvrtletí roku 2027. Clearingová infrastruktura má doplnit úschovu a další služby potřebné pro fungování místního trhu.
Vybudování rozsáhlého obchodního centra však závisí také na likviditě a objemu transakcí. Londýn zůstává hlavním světovým místem pro mimoburzovní obchody se zlatem. Tamní trezory na konci října uchovávaly přibližně 9 850 metrických tun, přičemž tento údaj zahrnoval komerční zásoby i rezervy centrálních bank.
Výkonný ředitel společnosti Metals Focus Nikolas Kavalis označil státní úschovu za důležitý doplněk singapurské infrastruktury. Samotné skladování podle něj ale nestačí k vytvoření plně fungujícího trhu. Rozhodující bude, zda se podaří soustředit dostatečné obchodní objemy a zda půjde uložené zlato využívat také při transakcích, nikoli pouze dlouhodobě držet v trezoru.
Shaokai Fan tuto situaci popsal jako vzájemnou závislost objemu a likvidity: vyšší objemy vyžadují likvidní trh, zatímco vznik likvidity je podmíněn dostatečným množstvím obchodů. Příliv rezerv zahraničních centrálních bank by mohl místnímu ekosystému dodat část potřebného kovu.
Singapurské plány vznikají v době, kdy vlastní infrastrukturu pro skladování a clearing rozšiřuje také Hongkong. Ten využívá blízkosti pevninské Číny, která představuje největší trh se zlatem na světě. Juerg Kiener ze Swiss Asia Capital upozornil, že při obchodech krytých fyzickým kovem má Hongkong díky vazbám na Čínu silnější výchozí postavení.
Podle Kienera by se Singapur mohl více zaměřit na úschovu fyzického kovu pro finanční instituce. Kavalis zároveň uvedl, že Hongkong může sloužit především centrálním bankám a institucím úzce napojeným na čínský finanční systém, zatímco Singapur může oslovit subjekty, které již využívají jeho bankovní a finanční služby.
Obě asijská centra svou clearingovou infrastrukturu teprve budují a zatím nedosahují hloubky obchodního prostředí, na němž stojí postavení Londýna. Fan nicméně popsal Singapur a Hongkong spíše jako vzájemně se doplňující centra než jako přímé soupeře.
Podobně se vyjádřil singapurský vicepremiér Gan Kim Yong. Rozvoj úschovy podle něj nepředstavuje hru s nulovým součtem a centrálním bankám poskytne další variantu pro geografické rozložení rezerv.
Toky zlata se přitom během posledního desetiletí výrazně proměnily. V minulosti značná část světových dodávek procházela Londýnem a Švýcarskem, kde se velké slitky obchodovaly nebo rafinovaly před přepravou do Asie. Rozšíření asijských rafinerií a růst regionální poptávky postupně umožnily přímější přesuny kovu mezi asijskými trhy, a tím snížily jejich závislost na evropských centrech.
