Evropské akcie v pátek ustoupily z rekordních úrovní a přerušily čtyři růstové seance v řadě. Celoevropský index STOXX Europe 600 (^STOXX) během obchodování ztrácel 0,2 procenta poté, co ve čtvrtek vystoupal na dosud nejvyšší hodnotu.
Německý index DAX (^GDAXI) klesl o 0,3 procenta a francouzský index CAC 40 (^FCHI) odepsal 0,2 procenta. Britský index FTSE 100 (^FTSE) se proti předchozímu závěru prakticky nezměnil.
Páteční ústup následoval po výrazném růstu z předchozích dnů. Za celý týden STOXX 600 nadále směřoval k zisku 2,4 procenta, což by představovalo jeho nejlepší týdenní výsledek od června. Vývoj ovlivňovalo přecenění očekávaných nákladů na financování i geopolitické napětí na Blízkém východě.
Evropské burzy zároveň čekaly na předběžný údaj o hospodářském růstu eurozóny ve třetím čtvrtletí. Před jeho zveřejněním část obchodníků omezila aktivitu, zatímco pozornost se přesouvala také k americkým inflačním údajům a plánovaným vystoupením představitelů centrálních bank.
Evropský trh v průběhu týdne podpořilo jeho odlišné sektorové složení oproti americkým burzám. Menší koncentrace velkých technologických společností omezila dopad prudkých výkyvů, které zasáhly globální akcie spojené s umělou inteligencí. V Evropě hrály větší roli tradiční hodnotové a defenzivní sektory.
Rozkolísanost technologického segmentu zesílila po rozhodnutí generálního ředitele společnosti Nvidia Corporation (NVDA) Jensena Huanga odstoupit z funkce. Akcie amerického výrobce čipů směřovaly za celý týden k propadu přibližně o 11 procent, zatímco evropský benchmark zůstával v týdenním vyjádření výrazně v kladných hodnotách.
Podporou pro evropské akcie byla rovněž výsledková sezona za třetí čtvrtletí. Zveřejněná firemní čísla pomáhala vyvažovat nejistotu spojenou s měnovou politikou Spojených států a s vývojem na globálních technologických trzích.
Na finanční situaci evropských podniků působil také pokles cen ropy (CL=F) . Globální ceny suroviny směřovaly ke druhému ztrátovému týdnu v řadě, což snižovalo tlak nákladů na firemní marže. Sean Peche, zakladatel a portfolio manažer společnosti Ranmore Fund Management, uvedl, že investoři často předpokládají pokračování dosavadního výkonu jednotlivých aktiv, ačkoli historický vývoj takový předpoklad vždy nepotvrzuje.
Dluhopisové trhy mezitím výrazně změnily očekávání před posledním letošním zasedáním americké centrální banky. Po říjnové inflaci, která překonala odhady, a sérii jestřábích vyjádření centrálních bankéřů trh plně započítal zvýšení sazeb o 25 bazických bodů v prosinci.
Obchodníci současně přisuzovali 15procentní pravděpodobnost razantnějšímu zvýšení o 50 bazických bodů. Ještě v předchozím týdnu byla tato varianta podle tržního ocenění považována za prakticky vyloučenou. Posun očekávání vedl k růstu významu chystaných amerických makroekonomických údajů a komentářů představitelů Fedu.
Do obchodování zasáhla také vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten prohlásil, že Washington již nepotřebuje formální diplomatickou dohodu s Teheránem. Spojené státy podle něj získaly nad Íránem výraznou finanční převahu a zajistily kontrolu nad Hormuzským průlivem, klíčovou trasou pro světové dodávky energií.
V eurozóně se očekával předběžný růst hrubého domácího produktu ve třetím čtvrtletí o 0,4 procenta. Ve druhém čtvrtletí ekonomika měnového bloku vzrostla o 0,6 procenta. Údaj měli doplnit členové Výkonné rady Evropské centrální banky Frank Elderson a Isabel Schnabel svými projevy k dalšímu směřování sazeb.
Ve Spojených státech měl být později zveřejněn index cen výrobců, který sleduje inflační tlaky na velkoobchodní úrovni. Následovat měla vystoupení představitelek Fedu Susan Collinsové a Lorie Loganové. Jejich komentáře mohly ovlivnit tržní pravděpodobnost prosincového zvýšení sazeb o 50 bazických bodů.
