Výsledek amerických voleb do Kongresu se rychle promítl na trzích severně od hranice. Kanadský akciový benchmark S&P/TSX Composite (^GSPTSE) den po hlasování vzrostl o 2,3 procenta. Šlo o jeho nejsilnější jednodenní výkon od 31. března.
Od voleb si kanadský index připisuje 1,6 procenta, zatímco americký S&P 500 (^GSPC) ve stejném období oslabil o 0,5 procenta. Reakce souvisí s očekáváním změn v obchodních vztazích mezi Spojenými státy a Kanadou poté, co demokraté získali kontrolu nad Kongresem.
Demokratická strana převzala osm křesel v Senátu a více než 40 mandátů ve Sněmovně reprezentantů. William Alan Reinsch z Center for Strategic and International Studies uvedl, že výsledky voleb spolu s vyjádřeními demokratických zákonodárců posílily přesvědčení, že se přístup Washingtonu ke kanadskému zboží může změnit.
Kanada je přitom na americkém trhu výrazně závislá. V roce 2024 směřovalo do Spojených států 76 procent kanadského vývozu zboží v hodnotě 596,1 miliardy dolarů. Mezi hlavní exportní položky patřily surový hliník, automobilové součástky, ropa, papír a dřevní buničina.
Obchodní vztahy obou zemí se během druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa zhoršily. Spojené státy zakázaly dovoz několika druhů kanadského zboží, zatímco Ottawa odpověděla vlastními cly a omezeními.
Dopady byly patrné i na finančních trzích. Fond iShares MSCI Canada ETF (EWC) se 4. dubna 2025 propadl o 5,4 procenta. Stalo se tak dva dny poté, co Trump v rámci takzvaného dne osvobození představil rozsáhlá cla vůči řadě zemí včetně Kanady.
V červenci následovala další, padesátiprocentní cla na vybrané kanadské dovozy, například mléčné výrobky, alkoholické nápoje a automobilové díly. Podle Chrise Whitea z kanadské společnosti 5i Research obavy z komplikací v globálním obchodu přispěly k výprodejům některých kanadských titulů. Torontská burza přesto v roce 2025 překonávala širší trh díky vysokému zastoupení energetických a těžebních společností.
Demokratičtí senátoři Kirsten Gillibrandová a Peter Welch už v září předložili návrh zákona BAD DEAL Act. Ten má zrušit cla zavedená podle paragrafu 338 amerického celního zákona a vrátit Američanům poplatky vybrané na tomto právním základě, včetně cel vztahujících se na Kanadu.
Nově zvolený michiganský senátor Abdul El-Sayed rovněž Trumpova cla kritizoval. Demokraté však nemají v Kongresu kvalifikovanou většinu, která by umožnila plně omezit prezidentovy obchodní pravomoci. Profesor financí Scott Laing z University at Buffalo proto upozornil, že konečné rozhodování o clech zůstává především v rukou prezidenta.
Vývoj obchodní politiky se bezprostředně týká firem, jejichž dodavatelské řetězce propojují Kanadu se Spojenými státy. Patří mezi ně výrobci automobilových součástek Magna International (MGA) a Linamar Corporation (LNR.TO) . Kanadský a americký automobilový průmysl jsou úzce integrované a obě společnosti jsou závislé na přeshraničním obchodu.
Významnou část tržeb ve Spojených státech vytvářejí také výrobce oděvů Canada Goose Holdings (GOOS) a nápojová skupina Molson Coors Beverage Company (TAP) . Akcie Molson Coors od prvního zveřejnění Trumpových cel ztratily více než 30 procent, zatímco kurz Canada Goose se pohyboval přibližně beze změny.
Výrazný zásah zaznamenala ontarijská Algoma Steel Group (ASTL) , která vyrábí za tepla a za studena válcované ocelové plechy a desky. Podíl jejích prodejů ve Spojených státech po zavedení cel klesl z více než 50 procent pod 25 procent. Firma na konci minulého roku s odkazem na celní tlaky propustila 1 000 zaměstnanců. Její akcie se od Trumpova dne osvobození obchodují zhruba beze změny.
Změny geopolitického prostředí se promítly také do softwarového sektoru. Akcie kanadské společnosti Descartes Systems Group (DSG.TO) od 2. dubna 2025 klesly téměř o devět procent. White uvedl, že v období zvýšené nejistoty přesouvali kanadští investoři část kapitálu do velkých domácích bank, což současně omezovalo objem peněz směřující do softwarových titulů.
