Věděli jste, že dnešní den se mezinárodně slaví jako svátek konopí? Vzhledem k tomu, že stále více zemí po celém světě tuto rostlinu legalizuje, jedná se také o zajímavou investiční příležitost. V tento den v roce 1986 se také Michael Jordan nesmazatelně zapsal do historie basketbalu.
20. dubna roku 1986 Michael Jordan získává v legendárním zápase play-off proti týmu Boston Celtics rekordních 63 bodů v dresu Chicaga Bulls. Jordan je dnes už sice v profesním důchodu – stále ale platí za nejznámějšího hráče NBA všech dob. Právě na příběh jeho úspěchu se podíváme o něco blíže v jednom z našich dnešních článků.
A nyní se už můžeme klasicky přesunout do světa byznysu a ekonomiky:
Žijící legenda a basketbalová senzace – Příběh úspěchu Michaela Jordana
Když se zeptáte fanouška NBA nebo prakticky libovolného člověka, který miluje basketbal, na jeho oblíbeného hráče, většinou padne jedno jméno, a to Michael Jordan. Tato ikona je asociací i fanoušky uznávána jako nejlepší basketbalista všech dob. Ve světě basketbalu je žijící legendou. I poté, co byl odmítnut kvůli své výšce, pokračoval v boji za svůj sen.
V dětství měl Michael velmi blízký vztah se svým otcem, protože oba měli společnou lásku ke sportu. Hráli spolu baseball, nicméně basketbal měl v Michaelově srdci zvláštní místo a on následoval kroky svého staršího bratra Larryho, aby si splnil svůj sen.
Od té doby byl Michael v tomto oboru soutěživý. Nikdy nic nevzdával a byl závislý na vítězství. Neměl rád představu, že by prohrál. Následně si vzal k srdci, když se nedokázal kvalifikovat do univerzitního týmu své střední školy.
Ve druhém ročníku na střední škole Emsley A. Laney se Michael pokusil získat volné místo v basketbalovém univerzitním týmu. Neměl však potřebnou výšku a dovednosti, které by mu umožnily vstup dot ýmu. V důsledku toho se ten rok na tuto pozici nemohl kvalifikovat. Místo toho tým vzal někoho vyššího a většího, což mu podlomilo sebevědomí, protože se považoval za méně schopného hráče.
Od té doby začal Michael chodit do školy dřív než ostatní a dopoledne trávil tréninkem o samotě, když v tělocvičně střílel na koš. Jeho touha být nejlepším hráčem ho činila nezastavitelným. Do svého snu se zapálil natolik, že ho učitelé tělesné výchovy museli vytahovat z tělocvičny, když zazvonilo na první hodinu.
Poté, co byl jednou odmítnut, zkusil štěstí znovu, když se uvolnilo další místo v basketbalovém univerzitním týmu, a díky svému odhodlání byl přijat za člena. To se však změnilo ve zklamání, když zjistil, že v meziškolních zápasech sotva smí hrát. Většinou seděl na lavičce a rozdával unaveným hráčům vodu a ručníky.
V roce 1983 byl Jordan na základě konsenzu vybrán do prvního týmu NCAA v druhé (1983) i třetí (1984) sezóně. Během své hráčské kariéry se prosadil jako mimořádně talentovaný střelec a nahrávač a houževnatý obránce. Brzy byl zařazen mezi 50 nejlepších hráčů všech dob podle NBA a v roce 2009 byl zvolen do Naismith Memorial Basketball Hall of Fame.
Michael ve své profesi minul téměř 9 000 střel, mnohokrát neuspěl, ale říká, že právě díky těmto neúspěchům se naučil uspět. Jeho životní mantrou prosperity bylo přiznat si zklamání, ale nechat něco bez pokusu nebylo nikdy v jeho slovníku. Inspirujme se.