Když se na Wall Street čekají výsledky společnosti Nvidia (NVDA), má to atmosféru velkolepé sportovní události. Zprávy o jejích ziscích sledují investoři s napětím srovnatelným s finále Super Bowlu. Není divu – za poslední dva roky by investice 1 000 dolarů do akcií společnosti přinesla zisk více než 3 000 dolarů. V letošním roce akcie vzrostly o dalších 30 %, zatímco index S&P 500 pouze o 10 %. Úspěch je tak výrazný, že Nvidia dokáže každé čtvrtletí překonat i ty nejoptimističtější prognózy analytiků.
Přesto se v poslední době začínají objevovat pochybnosti. Někteří investoři varují, že se kolem společnosti vytváří nebezpečná bublina, podobná těm, které v minulosti otřásly trhem. A to nejen kvůli ocenění firmy, ale i kvůli nejistotě, zda se skutečný přínos umělé inteligence dokáže vyrovnat ohromným očekáváním, která jsou do ní vkládána.
Nvidia se stala gigantem, jakého svět ještě nezažil. Její tržní kapitalizace přesahuje 4 biliony dolarů, což z ní dělá nejhodnotnější veřejně obchodovanou společnost v historii. Sama o sobě tvoří přibližně 8 % celého indexu S&P 500. Podle propočtů Deutsche Bank představuje hodnota firmy dokonce 3,6 % celosvětového HDP. Taková dominance nemá obdoby, zvláště když více než polovina příjmů Nvidie pochází od pouhých tří zákazníků.
Firma zároveň stojí v samotném srdci boomu umělé inteligence. Čipy Nvidia pohánějí prakticky všechny velké jazykové modely a aplikace – od ChatGPT po produkty Googlu či Amazonu. Původně známá jen mezi hráči počítačových her, dnes je považována za klíčového dodavatele technologické infrastruktury, bez níž by současná vlna AI nebyla možná.
Otázkou zůstává, zda se technologie, kterou Nvidia zásobuje, skutečně promění v revoluci, jakou slibují její zastánci. Pokud by se ukázalo, že potenciál AI je přeceňovaný, celá bublina by mohla splasknout. Připomeňme, že podobné nadšení už v historii doprovázelo internetovou éru či jiné technologické trendy.
Kritici připomínají, že zatím chybí skutečné příklady využití AI, které by odpovídaly obrovským investicím. Přesto kapitál proudí do tohoto sektoru v míře, která je historicky výjimečná. Podle Neila Dutta z Renaissance Macro Research přispěly kapitálové výdaje amerických technologických gigantů na rozvoj AI k růstu HDP více než samotné spotřebitelské výdaje – a ty přitom běžně tvoří 70 % celé ekonomiky.
Realita je taková, že do AI se investují stovky miliard dolarů, aniž by bylo jisté, zda přinesou dlouhodobý efekt v podobě vyšší produktivity nebo růstu mezd. Ekonomové varují, že bez těchto výsledků se může celá investiční vlna ukázat jako slepá ulička. Zatímco zastánci Nvidie tvrdí, že právě tato firma prodává „krumpáče a lopaty“ zlaté horečky umělé inteligence, pesimisté se obávají, že i tyto krumpáče mohou ztratit hodnotu, pokud se zlatá horečka zastaví.
Wall Street tak zůstává rozpolcený. Na jedné straně fascinace obří společností, která dokáže generovat rekordní zisky a ovládnout klíčovou technologii současnosti. Na straně druhé obavy, zda je možné takové tempo udržet, a zda se z Nvidie nestane symbol přehnaných očekávání, která nedokázala naplnit skutečnost.
Navzdory těmto obavám však investoři zůstávají k Nvidii přitahováni jako k magnetu. Úspěch firmy se totiž těžko přehlíží – její produkty se staly základním kamenem moderního technologického ekosystému. Pokud se ukáže, že umělá inteligence skutečně naplní očekávání a bude mít transformativní dopad na světovou ekonomiku, Nvidia z toho vyjde jako jednoznačný vítěz. Pokud se však tato očekávání nenaplní, může se současné nadšení rychle změnit v bolestivou korekci. To je dilema, které dnes rozděluje Wall Street – mezi víru v technologickou budoucnost a opatrnost před přílišným optimismem.