Federální odvolací soud zrušil velkou část cel, která prezident Donald Trump uvalil během svého působení v úřadu, a označil je za nezákonná. Podle soudu se Trumpova administrativa neoprávněně opírala o mimořádné pravomoci, které jí zákon nedává. Přesto cla zůstávají v platnosti minimálně do října, protože soud jejich okamžité zrušení odložil, aby dal prostor k případnému odvolání k Nejvyššímu soudu.
Odvolací soud potvrdil předchozí rozhodnutí nižší instance, že zákon o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) nedává prezidentovi možnost jednostranně uvalit cla v takovém rozsahu, jaký zvolil Trump. Soudci zdůraznili, že pravomoc ukládat daně a cla patří Kongresu, nikoli prezidentovi.
Ve většinovém stanovisku soud uvedl, že Kongres při schvalování zákona IEEPA nepoužil termíny jako „clo“ nebo „daň“, což naznačuje, že neměl v úmyslu prezidentovi tuto kompetenci předat. Soudci konstatovali, že opatření s takovou ekonomickou „magnitudou“ by musela být výslovně schválena zákonodárci.
Proti rozhodnutí se vyslovili čtyři soudci vedení Richardem Tarrantem. Podle nich historie i formulace zákona IEEPA poskytují prezidentovi dostatečnou oporu k regulaci dovozu, včetně možnosti zavést cla. Přesto většina soudců, poměrem 7:4, odmítla Trumpovu interpretaci a vrátila některé části sporu k dalšímu posouzení nižšímu soudu.
Trumpova cla byla od počátku základním pilířem jeho ekonomické strategie. Administrativa je prezentovala jako nástroj k ochraně národní bezpečnosti a posílení americké výroby. Trump opakovaně tvrdil, že zrušení těchto opatření by znamenalo „katastrofu pro zemi“.
Ministr financí Scott Bessent již v červnu oznámil, že jednání s obchodními partnery budou uzavřena do Dne práce, což mělo přinést stabilitu do obchodních vztahů. Aktuální rozhodnutí však celý proces komplikuje, protože zahraniční lídři mohou nyní požadovat jasnější právní rámec pro další jednání.
Také ministr obchodu Howard Lutnick upozornil, že zrušení cel by mohlo poškodit právě probíhající jednání s klíčovými partnery, například s Evropskou unií, Spojeným královstvím nebo Japonskem. Oba ministři varovali, že oslabení Trumpovy pozice by mohlo vést k odvetným opatřením ze strany dalších zemí.
Bílý dům se proti verdiktu důrazně postavil. V prohlášení mluvčí Kush Desai uvedl, že prezident Trump postupoval v souladu se zákonem, když cla zavedl, a že jejich cílem je chránit hospodářské i bezpečnostní zájmy Spojených států. Generální prokurátorka Pam Bondi oznámila, že vláda se proti rozhodnutí odvolá.
Naopak právníci žalujících stran rozsudek uvítali. Podle Neala Kaytala, který zastupoval žalobce, jde o vítězství americké ústavy a potvrzení toho, že zásadní rozhodnutí o daních a clech musí činit Kongres. Kaytal zdůraznil, že prezident nemůže jednat bez omezení, a je připraven hájit tento postoj i před Nejvyšším soudem.
Celý spor má své kořeny již na jaře, kdy Mezinárodní obchodní soud v květnu rozhodl, že Trumpova cla podle zákona IEEPA nemají oporu. Tříčlenný senát zablokoval celou řadu opatření, včetně takzvaných „cel Dne osvobození“ a dodatečných tarifů vůči Číně, Mexiku a Kanadě. Rozhodnutí se však netýkalo 25% cel na automobily, ocel a hliník, která byla přijata na základě jiného zákona.
Tyto případy se postupně spojily, protože je podalo více stran – od malých podniků až po dvanáct amerických států vedených demokraty. Výsledkem je nynější rozsudek odvolacího soudu, který sice potvrzuje nezákonnost většiny cel, ale jejich účinnost ruší až od října.
Tím vzniká prostor pro další právní kroky a případné rozhodnutí Nejvyššího soudu. Do té doby zůstávají cla součástí americké obchodní politiky a představují zásadní nejistotu pro podniky i zahraniční partnery.
